Rozjetou kariéru realitního makléře mu ukončil covid-19. Šanci ve složité době pak viděl v balení součástek v Německu. „Jenže jsem byl čtyři až šest týdnů v kuse pryč. Vydělal jsem si peníze, ale to bylo všechno,“ říká Matúš Krajňák. Když začal přemýšlet o změně, vzpomněl si na vysmáté ajťáky, které kdysi potkával na chodbě. Rozhodl se proto pro rekvalifikaci do IT a díky kurzu při zaměstnání se z něj stal programátor.
K počítači se dostal už na základní škole. „Spolu s kamarády jsme na něm ve volném čase hráli hry,“ vzpomíná. Na víc však tehdy nedošlo. Na střední škole ho zaujaly cizí jazyky, a proto se rozhodl pokračovat ve studiu angličtiny i na univerzitě. Nejdříve to byla obchodní angličtina a pak odborná. Magisterský titul získal na trnavské Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje.
Po složení státnic se Matúš vrhl do praxe a začal pracovat jako obchodní zástupce. Nejdřív nabízel internet a televizi na doma, pak zkusil finanční poradenství. Ani jedno nebylo to pravé. Nakonec zakotvil v realitách. „Práce v realitní kanceláři v Bratislavě se mi líbila. Byla tam určitá volnost, kterou jsem plně využíval,“ říká a doplňuje: „Ale jakmile mi byl přidělen klient, věděl jsem, co mám dělat. Dařilo se mi uzavírat obchody a měl jsem dobré vztahy s majiteli bytů, které byly k pronájmu.“
Jenže jeho úspěšně rozjetou kariéru zastavil covid-19. „Prvním signálem problému byl výrazný úbytek klientů. Pak přišel lockdown, který výrazně omezil mou práci,“ popisuje rodák z Prešova nepříjemnou situaci, v níž se ocitl, a pokračuje: „Po několika měsíc mi navíc došlo, že navzdory tomu, že práce v realitách je dobrá, tak v tomto oboru nemám kam dál růst.“
Začal tedy hledat východisko. „V té době mi bratr navrhl, abych s ním odjel do Německa, kde vydělával velmi slušné peníze. Rozhodl jsem se do toho jít,“ uvádí Matúš. Složitější úkony měli na starosti němečtí pracovníci. „Ti montovali jednotlivé komponenty a dávali je dohromady. Zařízení pak otestovali, aby se ujistili, že vše funguje, tak jak má,“ popisuje rozdělení úkolů a pokračuje: „Když bylo vše v pořádku, tak to zase rozebrali. Úkolem týmu, ve kterém jsem pracoval, bylo tyto díly zabalit, aby se k zákazníkovi dostaly bez poškození. K dispozici jsme měli soupis komponentů, v němž bylo popsáno, co by mělo v konkrétním balení být. Šlo hodně o týmovou práci, jelikož díly byly velké a sám by toho člověk moc neudělal.“
Práce v Německu byla sice dobře placená, ale měla i stinné stránky. „Vadilo mi cestování. Bylo to 14 hodin v autě a čtyři až šest týdnů v kuse v zahraničí. Domů jsem se pak dostal na dva až čtyři týdny,“ svěřuje se Matúš a dodává: „Sice jsem si vydělal, ale to bylo vše. Měl jsem dost jiné představy o své kariéře a toto zaměstnání jsem bral jako přestupní stanici. Navíc jsem se letos v březnu nešťastnou náhodou v práci zranil a byl jsem tři měsíce na nemocenské.“
Výsledkem bylo, že stále častěji přemýšlel o rekvalifikaci. Myšlenky mu zabloudily i k IT. „Na IT mě lákala možnost uplatnit se na mezinárodním trhu práce. Můžete dělat pro jakoukoliv firmu a přitom být kdekoliv na světě. Stačí jen mít znalosti, počítač a dobré připojení k internetu. Zajímavé je samozřejmě také finanční ohodnocení,“ říká a se smíchem připouští, že ho ovlivnila i další věc: „Když jsem pracoval v realitách, tak vedle nás sídlila IT firma a její zaměstnanci byli veselá parta.“
Matúš proto začal přemýšlet, jak by se mohl do IT dostat. „V minulosti jsem se zkoušel naučit programovat sám, ale dlouho jsem u toho nevydržel. Vrhl jsem se do kódování po hlavě, jenže jsem netušil, jak mám postupovat a to obrovské množství informací mě nakonec odradilo,“ poznamenává a připouští svůj neúspěch. Proto se rozhodl tentokrát na to jít jinak. Při brouzdání na internetu narazil na bootcamp Green Fox Academy a jeho rekvalifikační kurz Junior programátor a vybral si studium při zaměstnání.
„Bootcamp zatím hodnotím kladně a mým plánem je ho úspěšně dokončit,“ říká budoucí junior programátor s úsměvem a opatrně prozrazuje i své nejbližší plány: „Až se tak stane, rád bych získal místo v IT, kde bych se mohl dál učit a získávat potřebné zkušenosti.“
Konkrétní představu o ideálním zaměstnavateli zatím Matúš, který aktuálně žije v Drienici, nemá. „Kdybych však mohl pracovat na dálku, byl bych rád. V budoucnu bych chtěl dělat něco, kde bych mohl předávat své znalosti někomu dalšímu. Věřím, že IT je jedním z odvětví, kde se to dá velmi dobře uplatnit,“ uzavírá povídání nadšený houbař a amatérský lukostřelec, který se také ve svém volnu věnuje investicím.
-AŠ-
Soukromí je pro nás důležité, proto můžeš odmítnout některé typy cookies, které nejsou nutné pro fungování stránek. Avšak jejich zakázáním můžeš negativně ovlivnit svůj zážitek z prohlížení tohoto webu.
