Publikováno:
5. března 2021

Charlie vyměnil práci v hotelu za perspektivnější pozici programátora

Jsou dny, kdy mu jde vše od ruky. Pak ale přijdou i takové, kdy se zasekne. „Obojí je nedílnou součástí procesu učení,“ usmívá se Charlie. Dlouho se chtěl naučit programovat a právě tato touha rodáka z nizozemského Lokerenu nakonec přivedla až do Prahy, kam se odstěhoval i se svým andílkem, tedy českou přítelkyní. Po absolvování kurzu ihned získal práci junior programátora.

Jenže mu chvíli trvalo, než k tomuto rozhodnutí dospěl. Jako čerstvý bakalář z vyšší odborné školy v Antverpách s vervou nastoupil do svého prvního zaměstnání. Hotel v Bruselu mu však byl záhy malý. „Po několika rozhovorech s vedoucím jsme se shodli na tom, že potřebuji větší výzvu,“ vzpomíná Charlie na chvíli, kdy se rozhodl opustit rodnou Belgii a přestěhovat se do Amsterdamu.  

Nikdy nespící Amsterdam

Právě v holandské metropoli se naplno ponořil do víru cestovního ruchu. „Někdy bylo opravdu znát, že tohle město nikdy nespí. I když se to může zdát jako klišé, práce s lidmi mě opravdu bavila,“ říká a doplňuje, co hlavního mu tato zkušenost dala: „Naučil jsem se nesoudit knihu podle obalu. Společnost má obecně tendenci příliš rychle dělat závěry a soudit lidi, kteří jsou odlišní. Stačí jen, aby vypadali alternativně nebo patřili k menšině.“

Charlieho to fascinovalo. „Mluvil jsem s lidmi, o kterých jsem si myslel, že jsou naprosto odlišní, ale nakonec se ukázalo, že si úplně stejně ceníme nezávislosti,“ popisuje. To, co se mu podařilo zjistit o hostech z povídání, se pak snažil využít k tomu, aby se u nich cítili co nejpohodlněji.

Právě v posledním hotelu, kde působil, přičichl Belgičan k IT. „Byl jsem tam spoluzodpovědný za vedení projektu domotica v hotelových pokojích. iPady byly téměř ve všech 288 pokojích. Hosté je používali k ovládání světla nebo televize. V systému bylo zároveň mnoho informací o Amsterodamu a hotelu,“ vysvětluje a dodává: „Když jsem do něj data zadával, chytlo mě to. Občas jsem ale byl frustrovaný z toho, jak byl systém postavený. Říkal jsem si, že kdybych já uměl programovat, udělal bych ho mnohem lépe.“

Charlie, student programování ve třídě v Praze
Vždy usměvavý Charlie

Koronavirus urychlil plány

Dva roky žil Charlie s přítelkyní v krásném bytě v Delftu a byl spokojený. Jenže jeho drahé polovičce tu něco chybělo. „Bylo to tam pro ni složité, a proto jsme začali přemýšlet o přestěhování do Česka. Chtěla být zkrátka blíže domovu,“ svěřuje se mladý muž a pokračuje: „Do toho přišla pandemie, která v Nizozemí způsobila opravdu zmatky a oba nás zasáhla. Přišli jsme oba o druhé zaměstnání.“

Chvíle, které musel Charlie trávit doma, využil k tomu, aby udělal první krok ke splnění snu. Chtěl změnit profesi a dále se věnovat programování. „Většinu času jsem tak trávil u online kurzů z platformy Udemy. Učil jsem se HTML a CSS, protože jsem chtěl získat základy frontendu,“ říká.

Stěhování do stověžaté Prahy

To byl však jen základ. Charlie se už v té době poohlížel po bootcampu. „Jenže se ukázalo, že to v Nizozemí není reálné,“ smutně krčí rameny rodilý Belgičan a dodává: „Cena kurzu byla vysoká. Když jsem k tomu připočetl ještě výdaje na životní náklady za dobu, co bych studoval a byl bych bez příjmu, ukázalo se, že bych musel šetřit opravdu dlouho.“

Nicméně Charlie se nevzdal a začal hledat jiné cesty, jak svého cíle dosáhnout. Rozšířil okruh hledání také na Česko. A právě v Praze, odkud pochází jeho přítelkyně, našel Green Fox Academy. „Stěhování jsme proto urychlili a já už na konci léta stihl start kurzu,“ říká a doplňuje: „Předem jsem věděl, do čeho jdu, jelikož několik mých přátel podobný bootcamp absolvovalo. Očekávání jsem tak měl velká.“

Charlie, student programování ve třídě v Praze
Teambuilding v první den kurzu

Charlie se dobře popasoval i s náročností, kterou je rekvalifikace v GFA pověstná. „Byly to opravdu dlouhé dny učení a programování, ale užíval jsem si je,“ poznamenává a pokračuje: „Přirovnal bych to k nekonečné řadě učení, pádů, vstávání a dalšího učení! Byly chvíle, kdy jsem byl dole. Nedařilo se mi, jak bych si přál a ztrácel jsem jistotu. Pak se to lomilo a já se zase posunul o kus dál.“

„Rozhodně stál za tu investici, jak časovou tak finanční. Nikdy bych se toho tolik nenaučil, kdybych se o to pokoušel sám.“

Pokud by měl zhodnotit celý rekvalifikační kurz, který absolvoval, pak pro něj má jen slova uznání. „Rozhodně stál za tu investici, jak časovou tak finanční. Nikdy bych se toho tolik nenaučil, kdybych se o to pokoušel sám,“ říká a doplňuje: „Díky bootcampu jsme se s ostatními studenty spřátelili a navzájem jsme se tlačili, abychom se dostali dál a dál. Samozřejmě nám v pokrocích pomáhali mentoři, kteří byli neuvěřitelní!“

Čeština je výzva

Přestože byl kurz programování v angličtině, tak Charlie neměl problém, aby mezi studenty zapadl. „Nevadilo mi, že jsem byl jedním z mála, kdo nemluvil ve skupině česky,“ vrtí hlavou a dodává: „Když mi bylo osmnáct, byl jsem na výměnném pobytu v Brazílii. Tam jsem byl také jediný cizí student ve škole. Tentokrát to bylo ale jiné v tom, že výuka byla online a češtinu jsem neslyšel tak často, jak bych si přál.“

K tomu má totiž i osobní důvod. „Rodina mé přítelkyně se mnou totiž už nějakou dobu chce komunikovat česky,“ přiznává milovník deskových her a cestování a obhajuje se: „Já jsem to ale zatím odložil. Teď se chci naplno věnovat programování. Snad si časem najdu nějaký čas na to, abych se česky aspoň trochu naučil.“ Přitom z tuzemských krás toho už viděl dost. Při předchozích návštěvách zavítal do Karlových Varů i Ostravy!

Junior programátor ve společnosti Accenture

Jak ale sám říká, teď je jeho prioritou programování. „V nové práci bych se rád dále učil a rozvíjel,“ plánuje si Charlie a vyhlíží polovinu března, kdy nastoupí do prestižní společnosti Accenture na pozici junior programátor: „Moc se těším, že se tam potkám s některými spolužáky a budeme kolegy.“ Spolu s ním tam totiž nastupuje i několik dalších absolventů kurzu.

Jeho kariéra díky bootcampu odstartovala v novém oboru opravdu rychle. Sotva rekvalifikační kurz dokončil měl pohovor a do týdne nabídku práce. I proto má jasno: „Pokud by se mě lidé zeptali, jestli bych šel do bootcampu znova, pak rozhodně ano!“

I přes tento úspěch zůstává Charlie stát nohama na zemi a snaží se brát život, tak jak přichází a příliš daleko neplánuje. „Denně si dávám malé cíle, abych stimuloval svou mysl a mohl se těšit z drobných úspěchů. Nerad se totiž upínám na dalekou budoucnost, protože se bojím, že bych pak zapomněl žít a užít si přítomnost,“ uzavírá povídání.

-AŠ-

Staň se i ty programátorem/kou!

Poznej naše kurzy programování:

Číst dále

 Eventree
AutTalk
Ceskomoravská
CitySpy
D&O consulting
Feel Good Company
IN-SPIRO
Informuji
Kiwi
Kudyznudy
M.arter
Nestle
Prague Monitor
Prague TV
ReactiveExp
StartupJobs
jooble
ČMAPM