Publikováno:
7. srpna 2023

Radek Domín z Liftaga: Programátoři musí být krosfunkční

V oboru působí téměř 20 let a patří k největším odborníkům na agilní vývoj v Česku. Teď se rozhodl Radek Domín své zkušenosti předat dál. „Zajímejte se o byznys hodnotu víc než o používané technologie. Buďte krosfunkční, pokorní a hlavně týmoví hráči,“ radí juniorním programátorům expert, který kdysi ve své první práci přespával na zemi na matraci a dnes vede vývojářské týmy napříč všemi časovými pásmy.

V rámci spolupráce s Green Fox Academy budete mít přednášku pro studenty. Jakému tématu se budete věnovat?

Společně s vedením bootcampu jsme se shodli, že nejpřínosnější bude téma CI (continuous integration) a CD (continuous delivery), které je hodně blízké agilnímu vývoji. Je to jeho technologická součást. Je prakticky nemožné agilně vyvíjet software bez dobře připravené deployment pipeline. Právě její vytvoření a následné dodržování bývá hodně podceňované. Přitom právě tento mechanismus, jak dostat kód od vývojáře k uživateli, je klíčový. Pokud není dobře nastavený, může být zdlouhavý, krkolomný a drahý. Je to nejen technické, ale i byznysové téma. Proto bych chtěl studentům ukázat praktiky, díky kterým dostanou kód do produkce rychle a bezpečně.

Proč jste se rozhodl přijmout nabídku Green Foxu a přednášet?

Ve svých 40 letech už začínám chápat, že největší vliv na svět mohu mít tím, že se podělím o své zkušenosti s mladšími lidmi. Domnívám se, že je hloupost opakovat stále stejné chyby. Proto jsem si řekl, že svoji lásku k řešení problémů a vyprávění příběhů využiji k většímu dobru (smích). 

Co si myslíte o bootcampech a jejich způsobu výuky?

Myslím si, že je to super cesta. Leccos se dá sice naučit z videí na Youtube, ale tam chybí interakce s jiným člověkem a vedení. Zatím ještě neznám osnovy Green Fox Academy natolik podrobně, abych mohl zhodnotit kvalitu jejich kurzů, ale to se brzy změní. 

Jaká je Vaše hlavní specializace?

Už dlouhou dobu vedu nejrůznější týmy vývojářů. Někde se tato pozice označuje jako Tech Lead, jinde jako CTO. To, co mě baví a v čem jsem dobrý, je, že dokážu nastavit tým a procesy tak, aby vývojáři efektivně pracovali na věcech, které jsou pro firmu v daný moment důležité. Umím nastavit komunikaci uvnitř týmu i ke zbytku firmy. Zároveň umím pro developery vytvořit správné podmínky, aby je práce bavila.

Jak to dokážete?

Jsem ambasador agilního vývoje. Věřím v agilní manifest a myšlenky, které jsou v něm zakotvené. Věnuji se mu už 15 let. Je fascinující, kam se za tu dobu posunul. Začal jako radikální myšlenka, která se šířila v malých firmách. Pak ho převzaly velké korporace, to byl třeba i případ Skypu. Tam se do agilního vývoje pustily stovky vývojářů. Následoval Microsoft a dnes už v něm jede každá velká firma. Jenže jen malé procento ho dokáže dělat dobře a těžit z něj. Často se setkávám s tím, že se agilní transformace nedaří. Důvodem je to, že týmy nechápou stěžejní principy agilního vývoje a pouze se slepě snaží implementovat některé praktiky. 

Mým úkolem je zefektivnít vývoj. Dělám to tak, že týmům ukazuji podstatu agilního vývoje. Ono je poměrně jednoduché se naučit, co obnáší Scrum. To se člověk dočte kdekoliv a právě v tom je ta potíž. Jestliže člověk nepochopí principy, které jsou za tím, tak je to k ničemu. Jednou z hlavních myšlenek agilního vývoje je, že vývojář spoluvlastní produkt. Zajímá se o něj od fáze návrhu až po provoz a je připravený na časté změny. Developer by měl být krosfunkční a odevzdávat části produktu od A do Z. Pokud tohle týmy nepochopí, vždy to dopadne špatně. Mě na tom baví, že jde o poměrně jednoduché věci, které jdou spravit. Nejde o žádnou raketovou vědu. Když se to udělá dobře, odemknete hodnotu týmu. Super je, že to funguje na obě strany. Je to takové win-win. Vývojáři makají pořád stejně, ale najednou je to víc baví a práce jim dává větší smysl. Pro produkt toho najednou přinesou víc, což oceňuje i druhá strana.

Na čem nyní pracuje tým, který vedete v Liftagu? 

Liftago existuje 10 let a zrodilo se s inovací v DNA. Jako první v ČR začalo nabízet taxi v aplikaci, což byla v té době velká novinka. Před covidem pak Ondřeji Krátkému (pozn. CEO spol. Liftago) došlo, že technologie, která se používá pro taxi služby, by se dala využít i v logistice a kurýrních službách. Tím se zrodil Liftago.network, virtuální síť propojující přepravní kapacity ve městě. Liftago.network umožnuje nabídnout volnou přepravní kapacitu nebo ji využít. Díky tomu mohou všichni zapojení partneři (například i vzájemně konkurenční firmy) spolupracovat na real time přepravě. Pomáháme tak optimálně využít komerční prostředky, které se již ve městech pohybují, a nepřidáváme do ulic další, což prospěje nám všem.

Když se vrátíme k Vašim začátkům. Kdy jste si prvně řekl, že se budete věnovat IT?

To bylo strašně dávno (smích). Pocházím z Českých Budějovic a už na základce jsem věděl, že chci jednou dělat s počítači. Nechal jsem se tedy nalákat na střední školu do Sezimova Ústí, která se chlubila zaměřením na IT. Jenže nakonec jsem skončil u soustruhu a obráběl jsem kov. Vůbec mi to nešlo a nebavilo mě to. To byl zlom a rozhodl jsem se přejít jinam. Po dvou letech jsem zamířil na soukromou střední školu aplikované kybernetiky do Hradce Králové. Tam to bylo super! Měli jsme volnost a většinu předmětů jsme si mohli zvolit. Mohli jsme se tam věnovat programování, robotice, počítačové grafice apod. V té době jsem si také začal přivydělávat jako programátor. 

Jaký byl první projekt, na kterém jste se podílel po nástupu do práce?

Po škole jsem nastoupil do firmy, kde jsem předtím brigádničil. Šlo o firmu Enkidu a ta se tenkrát věnovala úplně všemu – od zabezpečení, přes programování až po prodej hardwaru a softwaru. Já jsem chtěl dělat něco pořádně a tak jsme s majitelem rozjeli projekt Počítačové pohotovosti. Mimochodem, ta existuje dodnes v Lublaňské ulici! Přesně tam jsem před 20 lety spal na zemi na matraci. S vývojem softwaru to nemělo nic společného, šlo o servis počítačů. Ale byla to moje první práce v IT.

Co podle Vás musí udělat junior programátor, aby se v IT prosadil?

Já se s juniory setkávám hodně, je to taková moje slabina. Musím se přiznat, že zjišťuji, že s nimi neumím úplně dobře pracovat coby vedoucí týmu. Běžně se mi stává, že do firmy přijde junior a řekne mi, že je u nás všechno špatně a že se to musí přepsat. Dát takovému člověku zpětnou vazbu je hrozně těžké. Proto bych všem doporučil, aby byli pokorní a veškerý svůj volný čas věnovali učení. Největší problém juniorů je nepoměr sebevědomí se skutečnými znalostmi a zkušenostmi. Jediná cesta z toho je, že se budou učit a pracovat na projektech. 

Jaké rady byste dal juniornímu vývojáři, který jde na první pohovor?

Za prvé, aby se soustředil na byznys hodnotu a podíval se na problém očima uživatele, který s produktem pracuje. Právě junioři bývají hodně fascinování technologií a jejími možnostmi. Záměrně pak přehlížejí potřeby zákazníků. Přitom je důležité si uvědomit, co dělám a pro koho to dělám. Senioři se vždy na pohovorech zajímají právě o tohle, technologie je u nich na druhém místě. Další důležitou věcí je krosfunkčnost. Dnes je minimální poptávka po úzce specializovaných lidech. V současnosti firmy preferují univerzálnější lidi. Nejde o to, aby daný člověk uměl všechno stejně dobře. Důležité je, aby se dokázal zorientovat i v dalších oblastech. Například vývojář, který dělá frontend, by měl být schopný se podívat i na kód backendu a možná tam opravit nějakou chybu. Také by měl vědět něco o databázích, aby byl schopný vést konstruktivní rozhovor atd. Čím větší záběr programátor má, tím větším přínosem je pro projekt. Třetí radou je, aby byl týmovým hráčem! Sice je to klišé, ale v současnosti musí developer fungovat v kolektivu. Jde o dovednost, kterou vývojář získává v čase. Jak se z juniora stává medior a senior, tak se nejen učí programovat, ale také čím dál víc chápe, že sám nic nezmůže a musí pracovat v týmu. A poslední rada je, aby si každý junior našel nějakého mentora. Nebál se říct si o pomoc a zeptat se na to, jak to má udělat. Tím to však nekončí. Dobré je si pak v určitou chvíli zase najít juniora a tomu předávat své zkušenosti, díky tomu se vývojář bude neustále vzdělávat a posouvat.

Senioři se předně soustřeďují, na to co dělají a pro koho. juniory fascinují technologie a její možnosti.

Radek Domín 

V manažerských pozicích v softwarovém průmyslu působí přes 18 let. Je uznávaným IT profesionálem a v odborných kruzích si vybudoval dobrou pověst díky svým skvělým komunikačním dovednostem a důrazem na agilní způsob myšlení. Má zkušenosti s vedením komplexních a multifunkčních týmů napříč časovými pásmy. Velmi dobře zná zákulisí a fungování startupů i velkých korporací. Od prosince 2022 zastává pozici Chief Technology Officer ve společnosti Liftago. Kromě toho se dál věnuje svým projektům a konzultacím v oblasti agilního vývoje. 

-AŠ-

Nakóduj si svou budoucnost v nejintenzivnějším IT bootcampu v ČR

Přihlas se

Číst dále

evropská unie odznak
digital skills jobs coalition european union green fox academy pledger
digital skills jobs coalition european union green fox academy pledger
switch up green fox academy review
Nastavení souhlasu

Soukromí je pro nás důležité, proto můžeš odmítnout některé typy cookies, které nejsou nutné pro fungování stránek. Avšak jejich zakázáním můžeš negativně ovlivnit svůj zážitek z prohlížení tohoto webu.

Přijmout vše

Tyto cookies jsou nezbytně nutné pro správnou funkci webu, proto je není možné vypnout.

Zapnuto

Pro zobrazení pouze relevantní reklamy. Pokud nedáš souhlas s použitím marketingových cookies, objem reklamy co uvidíš zůstane stejný, ale bude se ti zobrazovat nezajímavý obsah.

Díky preferenčním cookies ti můžeme přizpůsobit obsah našich stránek. Používání webu pro tebe budesnazší a pohodlnější.

Statistické cookies používáme k vyhodnocování výkonu našeho webu. Tak určujeme počet návštěv a máme např. informace o tom,  které informace jsou pro tebe nejdůležitější. Můžeme provádět optimalizaci webu a vylepšovat naše služby.

Thank you! Your submission has been received!
Oops! Something went wrong while submitting the form.