Publikováno:
18. listopadu 2019

Katarina pomáhá přijít na svět novým programátorům

Zrození je náročný proces a být při něm vyžaduje velkou dávku odvahy, empatie a síly. Naštěstí Katarina Grujičić má všeho na rozdávání. Tahle mladá psycholožka stála při rodičích, kteří toužili po potomkovi, a nyní pomáhá studentům na jejich cestě k přerodu v junior programátory. „Když se vše podaří, je to naplňující pocit,“ říká. Možná brzy bude na světě kromě několika malých holčiček i nějaká ta aplikace nesoucí její jméno.

Katarino, jak jsi se vlastně ze Srbska dostala do České republiky?

Objevila se možnost vládního stipendia a studia v Česku. Předtím jsem téměř nic o této zemi nevěděla. Rok jsem měla přípravu, kdy jsem se učila česky a poté jsem nastoupila na vysokou školu jako ostatní. Stipendium pokrývalo všechny náklady, tak jsem si řekla, proč ne. Přemýšlela jsem sice i o Francii, protože jsem na střední škole měla francouzštinu, ale finančně Česko vyšlo lépe.  

Po dokončení studií jsi nastoupila na reprodukční kliniku. Co tě k tomu vedlo?

Začínala jsem tam jako koordinátorka, ale i tak velká část mé práce byla psychologická podpora klientů. Měla jsem za úkol organizovat jejich léčbu. Šlo o pacienty ze zahraničí, konkrétně srbsky a anglicky mluvících zemí. Já jsem sice původně nechtěla do klinického prostředí, proto jsem také obor nedostudovala a v magisterském studiu si zvolila jiný, nicméně jsem si chtěla zkusit podporovat ženy, které touží po miminku. 

Co tě na té práci nejvíc bavilo?

Nejvíc mě naplňovalo, když se vše podařilo a ženy otěhotněly. Bylo až dojemné, jak si tyto dámy vážily mé podpory. Přidávaly si mě na sociálních sítí do přátel a považovaly mě za součást rodiny. V několika případech mě braly jako tetu a také pár děvčátek dostalo po mně jméno. Tohle bylo velmi pěkné.

Na druhou stranu ne vše končí dobře, takže co bylo naopak nejtěžší?

Když to nedopadlo, tak bylo náročné najít odůvodnění a zároveň dodat další naději. Ne všechno je totiž v lékařských rukách. I když se všichni maximálně snaží, tak výsledek není jen na nich. Tohle vysvětlit a že další pokus má smysl, nebylo vždy snadné. 

Jak si se dostala do Green Fox Academy?

Já jsem tehdy ani novou práci nehledala, vedla jsem si celkem dobře. Pak mi ale kamarádka poslala nabídku na pozici v GFA a říkala mi, že je přesně pro mě. Náplň práce byla taková, o které jsem vždycky mluvila a chtěla ji dělat. Navíc takováto místa se objeví velmi zřídka, nabídek na zaměstnání v oboru psychologie práce a organizace je málo. Navíc se zde potkaly tři složky práce, které mám velmi ráda – trénink, selekce s recruitingem a individuální koučink. Tak jsem neváhala a šla do toho.

Co tě na této pozici tak zaujalo?

Mě vždycky víc lákalo business prostředí s tréninky. Líbila se mi představa práce s lidmi, kteří na sobě chtějí pracovat. Také jsem toužila své teoretické znalosti využít v praxi, což se mi tady podařilo.

"Chci pomáhat lidem naplňovat jejich potenciál, ať už to bude prostřednictvím individuálního koučinku či skupinových tréninků."

Chci pomáhat lidem naplňovat jejich potenciál, ať už to bude prostřednictvím individuálního koučinku či skupinových tréninků. Mým cílem je pomoci jim dostat se z místa, kde se nyní nachází, k jejich cíli a naplnit jejich vizi. 


Katarino, když se k tobě dostane během výběrového řízení uchazeč o kurz, na co se ho ptáš?

Nejdříve prověřuji jeho kognitivní schopnosti. Je totiž důležité, aby byl schopný řešit problémy a byl otevřený novým znalostem. Když si pak spolu povídáme, tak mě zajímá, zda se někdy ve svém životě opravdu intenzivně učil. Rekvalifikační kurz na junior programátora je totiž velmi náročný a je dobré vědět, zda uchazeč něco podobného někdy zažil a jak se vyrovnával se stresem. Ptám se také na motivaci a to, co mu v jeho momentálním zaměstnání vadí nebo chybí. Zajímají mě také jeho očekávání od změny oboru i to, kam se chce posunout. Důvody pro změnu by měly být totiž i jiné než jen vidina vyššího platu. Ideální je i touha něco kreativního vytvářet či využívání logického myšlení a podobně. Zkrátka aby ho bavila i samotná práce a činnost, nejen čtení výplatní pásky…

Katarina během informační schůzky v Green Fox Academy

Pokud si někdo není jistý, co vše spolu zvažujete?

Nyní je nově možnost part-time kurzu, což může být pro někoho, kdo si není jistý, ideální řešení. Vyzkouší si programování, naučí se základy a zároveň blíže pozná, jak Green Fox Academy funguje. V případě full time kurzu vždy radím sepsání všech věcí, které mohou mít vliv na studium uchazeče. Je důležité, zda má oporu v rodině, finanční rezervu atd. Sepsání klasických pro a proti velmi pomůže. 

Spousta lidí je dnes nespokojených ve své práci. Kdy je podle tebe dobré začít přemýšlet o změně?

Když se nespokojenost v současném zaměstnání začne natolik zvětšovat, že nepříjemné chvíle a pocity převáží ty pozitivní, a to co vám práce dává. Člověk si musí uvědomit, že většinu času (třetinu pracovního dne) tráví v zaměstnání. Pokud většinu této doby vnímá nepříjemně, je čas na změnu.

"Člověk si musí uvědomit, že většinu času (třetinu pracovního dne) tráví v zaměstnání. Pokud většinu této doby vnímá nepříjemně, je čas na změnu."

Ono nejde jen o těch samotných osm hodin ale i dobu, kdy se do zaměstnání připravujete nebo naopak po práci odpočíváte a myšlenkami se k ní vracíte. Mnohdy nespokojenost z práce začne negativně ovlivňovat i ostatní věci.

Jak probíhá tvoje práce se studenty v kurzu Junior programátor?

Začátky bývají obtížnější. Většina studentů totiž nevidí důvod, proč bychom měli společně pracovat a zlepšovat jejich soft skills. V úvodu je musím ke spolupráci přesvědčit a vysvětlit jim, že to je velmi důležité a že jim to v nové profesi pomůže. Oni tréninky vidí, jako něco, co jim bere čas, zatímco by se mohli věnovat kódování. Dá mi občas práci je přesvědčit, že to nakonec budou právě měkké dovednosti, jež je na trhu práce prodají a odliší od ostatních. Když už začneme, pak se otevřou a hodně nad tím přemýšlí. I díky tomu, že se na další trénink těší a vyptávají se, je vidět, jak se i v tomto ohledu zlepšují.

Kate při teambuildingu během prvního dne třídy Chama (podzim/zima 2019)

Co s tebou studenti nejčastěji řeší?

V rámci individuálního koučinku, který je ušitý na míru každému studentovi, za mnou žáci přicházejí se svými tématy, případně tenzí, kterou mají a prožívají. Pak společně vybíráme metody, jak jim pomoci či jak změnit jejich návyky. Před zkouškami klasicky vždy nejvíce řešíme práci s časem. V případě skupinových tréninků se ke konkrétním problémům moc nedostaneme, ale zase je důležité, že studenti slyší, že i ostatní mají podobné potíže. Mohou si pak najít řešení společně. 

Když už se tu bavíme o programování, co ty a kód? Jak si rozumíte?

Musím říct, že jsem si pro zajímavost pár kroků v selekčním procesu zkusila. Také mě vždy baví programovat spolu s účastníky našich workshopů.  Zjistila jsem, že se do samotného procesu vytváření kódu umím ponořit a tyto chvíle si užívám. Může se zde uplatnit kreativita a analytické myšlení. Jako doplnění a rozšíření dovedností by mě kódování lákalo. Taky bych více porozuměla svým kolegům, mentorům. 


Vypadá to, že předpoklady by u tebe byly, proč jsi tedy zvolila humanitní obor?

Myslím si, že středoškoláci, když vybírají univerzitu, tak si nejsou vědomi všech možností, které jsou kolem nich. Lépe řečeno možnosti jsou, ale priority v pubertě jsou zcela jiné. Kdybych já tehdy měla trochu větší přehled, co se děje a kam směřuje budoucnost, možná bych přemýšlela jinak. Já jsem se rozhodovala na základě toho, co jsem studovala předtím a co mi šlo. To byla psychologie a jazyky. Svého rozhodnutí nelituji. Myslím si, že tomuto tak zásadnímu rozhodnutí, které pak určí náš další profesní život, věnujeme až příliš málo času. 

Katarina Grujičić se narodila v Srbsku a do Česka přišla po střední škole v rámci stipendijního programu. Vystudovala zde na Karlově univerzitě bakalářský obor Psychologie a speciální pedagogika. Pro magisterské studium si vybrala Univerzitu Pardubice obor Resocializační pedagogika. V Green Fox Academy působí jako psycholožka. Jejím úkolem je objevit mezi zájemci o kurz uchazeče, kteří mají největší potenciál stát se úspěšnými programátory. Během kurzu má na starosti koučink a trénink studentů, tak aby jim pomohla zlepšit jejich měkké dovednosti.


Nejbližší part-time kurz základů programování: od 3. dubna 2020

Nejbližší rekvalifikační kurz na Junior programátora: od 2. března 2020

Upozornění!
Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se postupně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračujte a naučte se nejžádanější dovednosti současnosti!

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR