Mezi experty z praxe, kteří se podělí se studenty bootcampu o své zkušenosti a znalosti, bude i Levente Szabados, docent z renomované univerzity v Heidelbergu a expert na umělou inteligenci. „IT je vzrušující obor. Digitální nástroje pronikají do firem napříč odvětvími, takže odborníků je potřeba stále víc. Bez nich se svět nikam neposune,“ říká v rozhovoru.
Svůj první počítač jsem dostal v 80. letech. Velmi rychle mě chytnul a už tehdy jsem se rozhodl, že přesně tomu se chci ve své kariéře věnovat. Je fakt, že pak přišlo období, kdy jsem se vydal trochu jiným směrem. Ale byla to právě umělá inteligence, co mě nakonec přitáhlo zpět k IT. Fascinuje mě totiž studium lidské mysli a aplikace umělé inteligence se ji v podstatě snaží modelovat.
Stačí se jen podívat na to, jak rychle digitální nástroje pronikají do firem a organizací napříč odvětvími. Třeba zemědělství je jednou z oblastí, o které byste nejspíš řekli, že technologie se v ní neuplatní. Ale opak je pravdou. Dobře fungující zemědělské společnosti využívají obrovské množství digitálních nástrojů, včetně aplikací umělé inteligence. Díky nim dokážou přesně využívat postřiky či zavlažování. Pokud systémy AI mohou hrát tak důležitou roli na bramborovém poli, je snadné si představit jejich význam například ve finančním nebo energetickém sektoru. Bez IT odborníků by se svět zkrátka nemohl posunout kupředu.
Ale kromě praktických důvodů si myslím, že je to velmi vzrušující svět. Alan Turing řekl, že při programování modelujeme lidské myšlení a snažíme se ho přenést do strojů. To platí nejen pro umělou inteligenci, ale i pro programování obecně. A studium lidské mysli je fascinující, takže programování je také skvělý obor pro sebezdokonalování. Při algoritmickém programování rozkládáme problém na elementární kroky a pak hledáme jeho řešení podle určité mentální strategie.
Podílel jsem se například na studiích, které měly pomoci diagnostikovat rané příznaky Alzheimerovy choroby. Zkoumali jsme mozkové vlny u myší a potkanů a hledali vzorce, které by mohly předpovídat nástup nemoci. Zvířata mohou v reakci na určité chemické podněty vykazovat příznaky blízké Alzheimerově chorobě a my jsme zkoumali, zda lze tyto reakce odhalit ve fungování nervového systému. Vytvořili jsme nástroj, který bral jako prediktivní úlohu vzorce v nervových funkcích a poukazoval na korelace, které vědce dříve nenapadly.
Myslím, že nejužitečnější hard skills je schopnost pochopit jazyk nebo konkrétní software tak, jak o něm uvažovali lidé, kteří jej stvořili. Mnozí tuto dávají až na druhé místo, ale já věřím, že je to důležité pro pochopení toho, proč a jak se daný jazyk používá.
Pokud jde o měkké dovednosti, tam je za mě nejdůležitější se umět rychle zorientovat v nové oblasti a postavit se na vlastní nohy. Svět technologií se neustále mění, takže vývojáři potřebují čas od času změnu a tato dovednost jim velmi pomáhá, aby uspěli. Cestou k úspěchu není něco umět, ale něco se rychle naučit.
Umělá inteligence už není budoucnost, ale je to současnost. Nástup velkých jazykových modelů ovlivňuje nejen to, jak vytváříme obsah, ale jednoznačně ovlivňuje i způsob, jakým píšeme kód a jak se díváme na roli vývoje softwaru. Větší autonomie softwarových agentů založených na jazykových modelech může přinést změnu paradigmatu vývoje softwaru a je velmi důležité s těmito změnami udržet krok.
Pracujte, pracujte a pracujte. Učit se programovat je teoreticky velmi bolestivý a pomalý proces. Nejlepší způsob, jak skutečně systém pochopit, je, že se v něm budete pohybovat a přitom se několikrát „praštíte“. Zkušený programátor se od toho začínajícího liší tím, že se také bouchne do hlavy, ale tolik ho to nebolí, protože nosí helmu.
Takže všem radím, dělejte, zkoušejte nápady a experimentujte. Důležité je také se zastavit v bodě, kdy to funguje. I z toho se dá leccos pochopit, hlavně to, proč to funguje. Datovým vědcům vždy říkám: „Naše práce je zajímavá ve dvou situacích. První je ta, když něco nefunguje a my potřebujeme pochopit proč. Druhá je, když něco funguje a je potřeba pochopit proč.“ A o tom to je.
Na trhu je obrovský nedostatek lidí v IT. Vidím to nejen já, ale potvrzují to i nejrůznější průzkumy. Firmy často bojují s tím, že začnou IT projekt a musí ho zastavit, protože na něj nemají lidi. Tuto mezeru můžeme zaplnit pouze prostřednictvím vzdělávání a tím, že do IT přivedeme další odborníky.
Kromě toho si myslím, že znalosti nejsou něco, co existuje v hlavě člověka. Předávají se pomocí dialogu a reflexi mnoha lidí. Pokud se o určité technologii nemluví, prakticky umírá. Krásným příkladem tohoto jevu je jazyk Fortran. O této technologii se prakticky nemluví, takže nezůstali téměř žádní odborníci, kteří by se ujali údržby systémů napsaných ve Fortranu, ač jde o bankovní transakční systémy, které jsou dodnes v provozu. Nejlepším způsobem, jak tomuto jevu zabránit, je zapojit do konverzace nové lidi a učit je.
Programování se začal věnovat v 90. let 20. století. Dnes je průkopníkem v oblasti deep technologií. Je expertem na umělou inteligenci, deep learning, datovou vědu a věnuje se rovněž i kognitivním vědám. Je spoluzakladatelem a vědeckým poradcem společnosti Neuron Solutions, která poskytuje poradenské služby v oblasti AI, školení a také vyvíjí systémy na míru. Zároveň je také úspěšný na akademické půdě. V současné době působí jako docent na soukromé univerzitě SHR Hochschule v Heidelbergu, rovněž vyučuje na frankfurtské School of Finance and Management a je i hostujícím lektorem na Aivancity v Paříži. Levente Szabados se řídí mottem: „Mysl je mým povoláním“. Své profesní ambice tak spojuje se zájmem o buddhistické učení a kognitivní vědou. V rámci spolupráce s Green Fox Academy povede přednášku na téma AI.
-AŠ-
Soukromí je pro nás důležité, proto můžeš odmítnout některé typy cookies, které nejsou nutné pro fungování stránek. Avšak jejich zakázáním můžeš negativně ovlivnit svůj zážitek z prohlížení tohoto webu.
