Publikováno:
10. června 2018

Manažerka obchodních vztahů, která při práci propadla programování

“Toužila jsem sedět na druhé straně s programátory.” Na střední škole ji zajímala biologie a šla studovat medicínu. Časem ji začala víc bavit literatura a historie, hodně četla a učila se jazyky. Nakonec si zvolila jako hlavní předmět studia mezinárodní vztahy na Corvinus University v Budapešti. Uvažovala o tom, že se stane novinářkou, diplomatkou nebo poradkyní pro mezinárodní záležitosti. Seznamte se se Zsófi Princz.

“Toužila jsem sedět na druhé straně s programátory.”

Na střední škole ji zajímala biologie a šla studovat medicínu. Časem ji začala víc bavit literatura a historie, hodně četla a učila se jazyky. Nakonec si zvolila jako hlavní předmět studia mezinárodní vztahy na Corvinus University v Budapešti. Uvažovala o tom, že se stane novinářkou, diplomatkou nebo poradkyní pro mezinárodní záležitosti. Seznamte se se Zsófi Princz.

„Milovala jsem život na univerzitě, ale neodolala jsem dalším výzvám. V té době (2007-2011) bylo reálně možné získat práci v institucích Evropské unie, a hodně lidí odešlo pracovat do evropské administrativy. Nakonec se ale všechno vyvinulo jinak. Nastoupila jsem do centra služeb a měla jsem na starosti francouzské účetnictví. Ta práce nevyžadovala vůbec žádnou kreativitu, prostě jsme ji udělali a šli jsme domů. A já jsem člověk, který miluje hádanky, ve volném čase se bavím tím, že luštím logické kvízy a textové matematické úlohy … Měla jsem pocit, že jsem si zpackala život. Kdybych radši zůstala na univerzitě a dokončila studium.  Popravdě jsem litovala i toho, jakou jsem si po střední vybrala specializaci. Byla jsem zoufalá. Jako typický produkt maďarského vzdělávacího systému, kde dostáváte dobré známky za to, že dokážete nazpaměť odříkat, co jste se naučili, jsem se snažila dělat dobře svoji práci a nějakou dobu jsem nic jiného nehledala. Od dalšího studia mě odradil fakt, že jsem se dokázala sama uživit a to mi vyhovovalo, nechtěla jsem to měnit. Po dvou letech jsem se ale rozhodla dát výpověď, protože jsem to už nemohla dál vydržet.“

Zsófi uvažovala o tom, že nastoupí do firmy, která organizovala společenské akce, kde by mohla pracovat s lidmi. Nakonec ale všechno dopadlo jinak. Přijali ji jako manažerku obchodních vztahů do malé reklamní agentury Quince. Zsófi říká, že to bylo to nejlepší, co ji v životě potkalo.

„Konečně jsem mohla přicházet s vlastními nápady a poznala jsem, jaké to je, když realizujete projekt a jste členem týmu. Naučila jsem se sestavit plán a pak ho plnit, zjistila jsem, jaké to je, pracovat přes čas a dělat všechno na 100 procent a neustále dál růst. Jako agentura B2B jsme pracovali na mnoha projektech, které byly úzce provázané s oblastí IT. Firma měla kupodivu svůj vlastní malý programátorský tým, což bylo v reklamním byznysu dost neobvyklé.

Musím se přiznat, že jsem původně sdílela obecně rozšířený, ale mylný názor, že programátoři jsou asociálové a podivíni. To ale bylo předtím, než jsem zjistila, jak kreativní je programování. Nutí vás být neustálena špičkách, pracovat na sobě, rozvíjet se a používat hlavu, i když trochu nekonvenčně. Připravovali jsme weby a e-learningové stránky pro naše partnery. Pracovali jsme od nevidím do nevidím a přitom jsme se neustále potýkali s výzvami a hledali řešení. Milovala jsem ty diskuze, kterých jsem se jako manažerka obchodních vztahů pochopitelně účastnila. Snažila jsem se naučit, co se dalo, a toužila jsem sedět na druhé straně mezi programátory.“

Na Green Fox Academy Zsófi narazila mnohokrát na netu při různých příležitostech a nakonec se rozhodla, že se zkusí přihlásit do jejich přípravného kurzu. V práci otevřeně a popravdě řekla, že pokud složí zkoušku a bude přijata, dá výpověď. V agentuře její rozhodnutí přijali s pochopením a podpořili ji, přestože u nich pracovala už tři roky. Zsófi je s bývalými kolegy dál v kontaktu a je jim vděčná za jejich vstřícnost.

„Studovat na Green Fox Academy jsem začala před rokem. A jsem přesvědčená, že těch pár měsíců znamenalo zásadní obrat v mém životě. Předtím jsem si nedokázala představit, že by taková škola mohla existovat, a  netušila jsem, že je možné učit lidi tímto způsobem. Neučili nás striktně podle knih, spíš se nám snažili pomoci, abychom si na všechno přišli sami, dali nám prostor, abychom to s podporou ambiciózních učitelů zvládli. Lituju jen, že v Maďarsku tyto vzdělávací systémy fungují jen v malých a uzavřených komunitách.

Byli jsme první třída, která se učila programovat v Javě. Nasadili laťku vysoko, protože většina lidí v kurzu byla velmi pracovitá, takže se málokdy stalo, aby někdo začal vyšilovat, že nepochopil nějaký úkol. Věděli jsme ale, že nestačí si materiály prostě nastudovat. Pokud chcete být dobří, musíte se učit praxí. Sáhla jsem si na dno, s některými úkoly jsem se potýkala déle než ostatní, ale nakonec jsem to pochopila. Nechodila jsem do alternativní školy, takže pro mě bylo studium na Green Fox Academy první zkušeností tohoto druhu a opravu mě mrzí, že takhle nefunguje celý náš vzdělávací systém. Proč jsme nemohli během seminářů na univerzitě o věcech debatovat a prokousávat se jimi společně jako tady. V inspirujícím prostředí se člověk učí snadněji a lépe než v pasivním systému.

Je pravda, že atmosféra ve společnosti má velký vliv na moji náladu a na to, jak se cítím. A jednou z výhod programování je, že to je profese nezávislá na politické situaci. Jako jedna z mála.

Díky umisťovacímu programu Green Fox Academy se o nás zajímalo hodně partnerských firem, přišli se představit a dělali s námi interview. Mně se líbila společnost CIB Bank, potěšilo mě, když mi zavolali a pozvali mě na pohovor. Zadali mi logické úkoly na papíře, které jsem před nimi řešila, a oni se mě přitom ptali, proč postupuji tak nebo tak … Všechny jsem ale nevyřešila, tak jsem si myslela, že mě určitě nepřijmou.  Požádala jsem je, zda si můžu vzít ty papíry s sebou, a dořešit to doma. Řekli mi, abych jim pak poslala výsledky. Ještě ten samý den jsem úlohy vyřešila a poslala a na druhý den se ukázalo, že se jim můj přístup líbil a že si mě vybrali. Byli mojí první volbou, takže jsem byla nadšená. To bylo letos v březnu. Dala jsem si dva týdny volna a dnes už je to skoro šest měsíců, co pracuju pro CIB Bank na plný úvazek. Spolupracuju s tolika skvělými zkušenými programátory, jsou tak dobří, že bych tam s nimi nejraději celý den jen seděla a poslouchala je. Snažím se věnovat maximum času učení, abych toho o programování věděla co nejvíce. Jsem první absolventka Green Fox Academy v CIB Bank, takže cítím velkou zodpovědnost. Chci dokázat, že jsem se v kurzu něco naučila. Zatím je zpětná vazba pozitivní, i když dobře vím, že se musím ještě hodně učit, než o sobě budu moci říct, že jsem programátorka. Nejpozději do roka se tam ale dostanu!“


Další kurz začíná: 1. dubna 2019

Upozornění! Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se průběžně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračuj a změň svou kariéru!