Publikováno:
19. února 2020

Nejkreativnější práce na světě? Podle Jiřího je to backend!

„Práce v backendu je jako práce s atomy. Pokud chcete něco kreativního vymýšlet, musíte začít od základů,“ líčí s nadšením v očích Jiří Váňa. A měli byste mu věřit. Vystudoval kreativní psaní a žurnalistiku na Literární akademii Josefa Škvoreckého, pracoval v marketingu a PR. Tři roky působil na pozici content manažera v herním průmyslu. Takže o kreativitě toho ví opravdu hodně!

Jenže jeho cesta ke kódování nebyla nijak snadná ani přímá. Po složení maturity na polygrafické škole vedly jeho kroky do Pražské plynárenské. „Bylo mi dvacet a dostal jsem se tam díky mamce, která ve společnosti pracovala,“ začíná vyprávět svůj příběh a pokračuje: „Nastoupil jsem nejdříve na pozici, kde jsem povoloval odběr plynu. Pak se objevila možnost přejít do kreativního oddělení, které bylo blíž tomu, co jsem vystudoval. Chtěl jsem se profilovat do marketingu a PR, odvětví, které by mi mohlo pomoct získat práci v herním průmyslu jako designer, takže jsem byl za přesun rád.“

Jenže postupem času se ukázalo, že tato společnost je na ambiciózního a kreativního mladíka až moc zkostnatělá.  „Měl jsem pocit, že moje práce se nikdy nedočkala uznání a všechny úspěchy si přivlastnil někdo jiný. Byl jsem zodpovědný za Public Relations a řešil, jak se budou komunikovat akce a promovat nabídky partnerů firmy,“ svěřuje se Jiří, který během zaměstnání získal bakalářský titul na Literární akademii Škvoreckého, a doplňuje: „Měl jsem na starosti také tvorbu letáků a seděl jsem v redakční radě podnikového časopisu. Zpětně mohu říct, že jsem tam zabil spoustu času. Ukázalo se, že moje pozice nikam dál nevedla. Trvalo mi dlouho, než mi to došlo a odhodlal jsem se odejít.“

Tři roky ve Francii

Po šesti letech se konečně naskytla možnost přiblížit se svému snu. „Od dětství jsem hrál na počítači hry a posledních několik let jsem trávil čas s těmi od Wargamingu. Jednou jsem procházel Facebook a náhodou jsem zjistil, že moje kamarádka a spolužačka z vysoké tam pracuje,“ popisuje Jiří náhodu, která ho nasměrovala do herního průmyslu, a dál vypráví: „Napsal jsem jí a ptal jsem se, zda nemají nějaká volná místa. V tu dobu hledali community manažera a content specialistu. Zkoušel jsem obě pozice, a nakonec vyšla ta druhá a já skončil v contentu.“

Stěhoval se do Francie a musel si zvykat na nové prostředí i odlišnou mentalitu místních obyvatel. „Francouzi jsou oproti Čechům dost jiní. Nic neřeší a na všechno mají dostatek času,“ popisuje rozdíly Jiří. Do Boulogne u Paříže odjížděl plný optimismu. „Ve firmě byl obrovský multikulturní tým složený z lidí ze všech koutů Evropy. Konečně jsem byl někde sám za sebe. Věděl jsem, že mi nikdo nepomůže,“ líčí čtyřiatřicátník a dál vzpomíná: „Během té doby jsem si uvědomil spoustu věcí. Srovnal jsem si v hlavě, co mám ráda co ne. Našel jsem se a udělal si známosti v herním průmyslu.“ Jenže to, co na začátku na Francouzích viděl jako pozitivum, ho časem začalo rozčilovat. Vše trvalo hrozně dlouho a pomalost ho iritovala.

Rozčarování po návratu

Po třech letech dal tedy sbohem zemi galského kohouta a vrátil se domů. Začal hledat práci v PR, marketingu či contentu. „Jenže situace na pracovním trhu není u těchto pozic nejlepší. Je poměrně složité uspět a prorazit. Často je to boj, aby uchazeč firmu vůbec zaujal. Mnohdy na vás zaměstnavatelé pohlížejí tak, jestli má vůbec smysl, aby s vámi ztráceli čas,“ popisuje Jiří jednání společností z vlastní zkušenosti a doplňuje: „Navíc já jsem se v ničem z toho nedokázal najít. Můj sen byl dostat se na design počítačových her přes psaní, ale postupně jsem si začal uvědomovat, že ač se snažím sebevíc, pořád mi to nevychází, protože jen umět psát nestačí.“

Kvůli problémům s uplatněním a najitím práce svých snů se Jiří rozhodl pro změnu kariéry: „Řekl jsem si, že to musím rozseknout a začít dělat něco užitečného, něco, co má budoucnost. Jakmile jsem o tom začal přemýšlet, došlo mi, že mám kamaráda senior developera, táta se tomu také věnuje a celkově mám okolo sebe spoustu lidí, co jsou v IT a budou ochotní a schopní mi v tom pomoct.“

„Reklama na Green Fox Academy na mě vyskočila po nějaké době hledání rekvalifikačních kurzů a já začal shánět informace, jestli to stojí za to. Kamarád shodou okolností vedl pohovor se dvěma absolventy kurzu Junior programátor Green Fox Academy a potvrdil mi, že úroveň jejich znalostí je přesně taková, jakou by očekával od uchazeče na juniorní pozici. Doporučil mi, ať do toho jdu,“ říká Jiří.

Těžko na bojišti

Muži, kterému do nástupu do kurzu šlo vše, na co sáhl, ať už sport, hudební nástroje či tvorba, se najednou příliš nedařilo. „Já jsem byl vždycky takový renesanční člověk. V ničem jsem nebyl skvělý, ale všechno mi alespoň trochu šlo, což bylo ze začátku super, ale zároveň mě to brzy přestalo bavit. Ale u programování přišel náraz,“ svěřuje se s těžkými začátky Jirka a pokračuje: „Do hlavy mi programování nešlo a musel jsem hodně tvrdě pracovat, abych se někam dostal. Byla to pro mě úplně nová zkušenost. Díky tomu jsem ale měl lepší pocit, když se mi něco podařilo. Ve chvíli, kdy jsem vyřešil nějaký problém nebo sám něco naimplementoval, tak mě to hodně motivovalo.“

Budoucí junior programátor se ale nenechal odradit a v backendu našel zalíbení. „Pro mě je programování něco jako práce s atomy. Jde o nejkreativnější odvětví vůbec. Spousta lidí to asi vidět nemusí, ale já to beru tak, že pokud chci něco tvořit, tak od základů,“ vysvětluje.

Lehko na pohovorech

První úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Stačilo první kolo Tech Talent Speed Date a bylo jasno. Hned druhý den přišla nabídka od zaměstnavatele – AMI Praha. „Mám za sebou dostatek pohovorů, a to mi pomohlo prodat své dovednosti potenciálnímu zaměstnavateli,“ nechává se slyšet Jiří a prozrazuje podrobnosti: „Odprezentoval jsem jim to, co jsem v kurzu dělal po celé čtyři měsíce. Bavili jsme se také o tom, co mě zajímá a jaká je moje motivace.“

Při pohovoru nastala také úsměvná situace, kdy Jiří popisoval lidem z AMI, že se v kurzu věnoval identity managementu a šifrování hesel. To zástupcům zaměstnavatele nemusel dlouze představovat, jelikož přesně tím se jejich firma zabývá. „Hned od počátku bylo zřejmé, že jsme našli společnou řeč. Pak jsme se již podrobněji bavili o tom,co přesně dělají a já měl několik dotazů,“ poznamenává junior programátor. Slovo dalo slovo a Jiří k nim na začátku března nastupuje.

Jasná strategie postupu

Jasno nemá čerstvě vyškolený kodér jen o první pozici v oboru. Konkrétní představu má Jiří i o celé své budoucnosti v IT. „Nikdy asi nebudu klasický programátor, který by seděl ve sklepě a celou dobu psal kód,“ přemýšlí nahlas a uzavírá: „Chci využít veškeré své silné stránky, které mám. K nim patří i komunikace a cizí jazyky. V budoucnu bych se rád posunul na pozici, kde bych vedl vlastní tým. Mohl bych být spojkou mezi developery a klientem. Rád bych byl člověkem, který problematice práce v IT rozumí, předává požadavek klienta programátorům a zároveň jim zběžně nastíní, jak úkol uchopit a na co se zaměřit.“

-AŠ-

Aktualizace březen 2020:

Jiří úspěšně dokončil kurz v polovině února a od března již nastoupil jako systémový specialista do společnosti AMI Praha.

Příští kurzy na plný úvazek: 31. srpna 2020
Uzávěrka přihlášek: 14. června 2020

Příští online kurz na zkrácený úvazek: 7. července 2020
Uzávěrka přihlášek: 14. června 2020

Upozornění!
Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se postupně zaplňují. Chceš-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostaneš, přihlas se co nejdříve!

Pokračuj a nauč se nejžádanější dovednosti současnosti!

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR