Publikováno:
10. června 2019

Nejlepší rozhodnutí v životě Daniela bylo naučit se programovat

Na střední škole dělal obor, který mnoho lidí láká. Letecká doprava zní fantasticky. A to i pro Daniela Kolka, jenže pracovat v ní nechtěl. „Neuměl jsem si představit, že bych strávil život za přepážkou,“ přiznává mladík, který dal sbohem uniformě obsluhy na letišti a nechal se unést světem kódování. „Táta mi půjčil na školné a teď už mu polovinu splácím z platu junior programátora,“ líčí Daniel.

Mnoho žáků devátých tříd základní školy nemá ani potuchy, co by chtěli jednou dělat a jakou by si měli zvolit profesi. Někteří se „závaznému“ rozhodnutí na čas vyhnou a nastoupí na gymnázium a jiní se nechají unést tím, co je trendy. „Já jsem studoval obor letecká doprava. Šel jsem tam proto, že jde o něco, co fascinuje každého,“ vzpomíná na volbu střední školy Daniel. Jenže u něj se nadšení nedostavilo. „Postupně mi docházelo, že tohle není úplně oblast, ve které bych chtěl zůstat po zbytek života. Jednoduše mě to nebavilo, přestože je to šíleně zajímavý obor,“ vypráví.

Kam po škole

Stál tak opět před rozhodnutím a vůbec nevěděl, čemu by se chtěl věnovat. „Když jsem jednou vedl na tohle téma rozhovor s bratrem, tak nadhodil IT. Říkal, že je to perspektivní obor a že v něm má spoustu kamarádů,“ vybavuje si Daniel chvíli, kdy prvně začal uvažovat o novém zaměření, a doplňuje: „Mně nikdy nevadilo trávit dlouhé hodiny u počítače. Hodně jsem hrál hry, jsem i na hudbu a filmy. Zkrátka cokoliv tvořivého a uměleckého to je moje. Taky jsem si říkal, že nějaké logické uvažování mám a mohl bych to zkusit.“

Začal proto hledat možnosti, jak se do IT rekvalifikovat. „Jednou z nich byly coding bootcampy, které se v Americe staly populárním fenoménem,“ říká mladík a pokračuje: „Hledal jsem, zda jsou i v Česku, a našel jsem Green Fox Academy, která otevírala svoji první třídu pro junior programátory. Rozhodl jsem se to zkusit. Říkal jsem si, že se raději zadlužím tátovi a nic z toho nebude, než abych zbytek života strávil někde na letišti za přepážkou a dělal něco, co by mě nebavilo.“

Stačil týden a programování propadl

Ale už během prvního týdne měl Daniel o svém novém povolání jasno. „Lepší věc jsem v životě neudělal,“ hodnotí zpětně své rozhodnutí a doplňuje: „Baví mě při práci používat hlavu. Díky tomu se nenudím a utíká mi to. Někdy až moc rychle. Také je to kreativní proces, což je super kombinace.“

„Způsob výuky Green Foxu je mnohem lepší než ten klasický školský, kdy se člověk musí doma našprtat nazpaměť šílené množství učiva a pak to vypíše do jednoho testu na papír.“

Roli v tom sehrál i zcela jiný styl výuky, než na jaký byl doposud absolvent střední průmyslové školy dopravní zvyklý. „Způsob výuky Green Foxu je mnohem lepší než ten klasický školský, kdy se člověk musí doma našprtat nazpaměť šílené množství učiva a pak to vypíše do jednoho testu na papír,“ stýská si nad školní praxí Daniel a dodává: „To v akademii se člověk učil pořád za chodu. Bylo to super. Tenhle styl se mi hodně líbil a vyhovoval mi. Učil jsem se nové věci a pořád na ně navazoval a vracel se k nim, nebo je nějak kombinoval do sebe.“

Z kurzu do prestižní firmy

Jak se blížil konec akademie, tak Daniel vyčkával, co se bude dít dál. Přesněji čekal, jaké nabídky na zaměstnání dostane. „V kurzu jsme zkoušeli od všeho něco, tak jsem byl přesvědčený, že ať mě šoupnou kamkoliv, tak mě to bude bavit,“ přiznává mladý junior programátor, že s uplatněním si příliš hlavu nelámal, a prozrazuje, kde našel nové působiště: „Já jsem si třeba myslel, že skončím někde na frontendu a zatím v Rohlíku dělám těžký backend. A je to dobrý, baví mě to. Není to vůbec vizuálně náročný, ale zase musím šrotit logiku.“

Daniel se stal jedním z pěti studentů, které si úspěšný online supermarket vybral a přijal. Stejně jako jeho spolužáci z kurzu i on byl z nabídky nadšený. „Když jsem se potkal s Dominikou a Ondrou z Rohlíku na Tech Speed Date působili na mě skvěle. Také hodně dělá, když si společnost dá záležet na tom, aby jejich stránky vypadaly dobře a byly pro zákazníka jednoduché a přehledné. Navíc jejich reklamy mi přišly super a originální,“ popisuje dojmy ze setkání se zástupci svého zaměstnavatele.

A plány má Daniel do budoucna v novém působišti jasné. „Chci se toho co nejvíce naučit. Vyzkoušet co nejvíc nových technologií i případně pozic. Uvidím, jaké možnosti se mi zde nabídnou,“ plánuje si a také začíná tátovi splácet polovinu ze školného za akademii: „Jsme domluvení, že mu to postupně splatím z platu. Bylo to místo vysoké a jsem vážně rád, že jsem se rozhodl jít na kurz programování. Ta práce mě hrozně baví.“   


Nejbližší part-time kurz základů programování: od 22. listopadu 2019

Nejbližší rekvalifikační kurz na Junior programátora: od 2. března 2020

Upozornění!
Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se průběžně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračujte a naučte se nejžádanější dovednosti současnosti!