Publikováno:
27. prosince 2018

Pomáhat a chránit bude Vojta nově ve světě kódu

Vysvlékl uniformu, v níž dva roky přispíval k udržení pořádku a prosazení práva v naší zemi. „Hodně jsem se u policie otrkal,“ hodnotí zkušenost Vojta, který je mimo jiné i členem Mensy ČR. Jestli vám spojení příslušníka policejního sboru a Mensy nejde moc dohromady, nejste jediní. „Žádná vtip o inteligenci policajtů ale neznám,“ říká se smíchem budoucí junior programátor.

Vojta už od základní školy tíhnul k matematice. Dokonce v ní natolik vynikal, že se úspěchy neomezovaly jen na jeho třídu.„Pravidelně jsem se umísťoval na matematické olympiádě. V deváté třídě jsem vyhrál obvodní kolo. Dvakrát jsem byl i úspěšný řešitel v krajském kole,“ vzpomíná Vojtěch. Analytické myšlení a logika mu pomáhaly i v šachách, kde porážel soupeře. Získal druhé a třetí místo v pražském přeboru. „Dvakrát jsem se také účastnil mistrovství České republiky, kde jsem skončil na 20. místě z padesáti,“ skromně poznamenává aktuálně nehrající člen šachového klubu Viktoria Žižkov.

Titul si na vysoké nevyseděl, zlákala ho praxe

Skoro by se zdálo, že mladý talent měl našlápnuto k velké kariéře a skvělé budoucnosti. Jenže na vysoké škole přišlo rozčarování a vystřízlivění. „Bohužel jsem si zvolil obor, který mě nemotivoval. Postupně jsem vynechával hodiny, až jsem tam přestal chodit úplně,“ přiznává Vojta a zamýšlí se nad tím, proč studia vzdal: „Měl jsem si vybrat něco, co by mě bavilo a co bych chtěl opravdu dělat. Jenže já si prostě zvolil obor s tím, že to zkusím. Byla tam spousta přednášek, které si člověk musel odsedět a moc prostoru na aktivní zapojení a činnost tam nebylo. To mě odradilo, tak jsem odešel a nastoupil do praxe.“

Vyhýbání se práci není pro každého

Osud Vojtu zavál do řad státní policie. „Práce v uniformě mě asi nejvíc otrkala,“ říká mladík a doplňuje: „Člověk je po čase připravený úplně na všechno. Může se stát cokoliv. Zvláště reakce lidí jsou opravdu všelijaké.“

Hlavní problém byl však jinde. „Od začátku jsem měl u policie skličující pocit, že tam se člověk spíš práci vyhýbá,“ svěřuje se budoucí programátor a dále povídá: „V podstatě člověk jezdí v autě, hlídkuje, čeká a doufá, že nebude žádná práce. Z každého majáku, co přijde, může být jen problém. Tenhle pocit mě dlouhodobě hodně stresoval. Byl hrozně demotivující.“

Vyvolení členové Mensy a utajovaná skutečnost

Frustrace přerostla v odchod od policie, ale také v touhu najít podobně uvažující osoby. To Vojtu přivedlo do řad Mensy ČR. „Delší dobu jsem přemýšlel, že bych si nechal změřit IQ, abych měl představu, jak na tom jsem. Také jsem chtěl poznat lidi, kteří mají podobné zájmy jako já,“ podotýká mladík.

Kritéria pro přijetí má tento spolek velmi přísná. Aby vám bylo nabídnuto členství, musíte v jejich testu inteligence dosáhnout výsledku mezi dvěma procenty celkové populace. Nabízí se tedy otázka, jaké IQ mladý genius, který vysvlékl uniformu, vlastně má? „Slíbil jsem si, že to nikomu neřeknu,“ odmítá sdělit konkrétní číslo Vojtěch.

Hledání řešení problémů je pro něho zábava

Po těchto zkušenostech a změnách se Vojta vrátil k tomu, co mu bylo předurčeno. „Programování je sice velká změna. Ale věděl jsem, že bych k němu mohl mít blízko s ohledem na mé dobré analytické myšlení,“ vysvětluje mladík, proč se přihlásit do kurzu Junior programátora, a dál hovoří: „Navíc tady mám velkou motivaci. Učím se vytvářet něco, co funguje a lidé to budou používat. Tento koncept výuky je mi mnohem bližší, než jaký jsem zažil na vysoké. Není to jen suchá teorie. Je zde hodně praxe. Na něčem pořád pracujeme a vidíme postupné zlepšování.“

Chvíle, kdy je Vojta přímo ve svém živlu, jsou ty, kdy narazí na chybu. „Když nastane problém, tak mě to baví nejvíc. Snažím se ho vyřešit, sedím nad ním a přemýšlím,“ rozohní se nadšeně účastník matematických olympiád. „Pak mám obrovskou radost, když uspěju a najdu řešení,“ dodává. O své budoucnosti má programátor už docela jasnou představu. „Rád bych zamířil do backendu, kde bych dělal to, co se teď učím. Je to něco, co mě zajímá a motivuje,“ plánuje si Vojtěch.

Při sportu není čas na přemýšlení

Život tohoto mladíka se však netočí jen kolem počítačů. Ve svém volném čase se sice věnuje sportu, ale nejde o šachy ani jiné deskové hry. „Teď dělám nejvíc CrossFit. Původně jsem s ním začal, abych si zlepšil fyzičku na zápasy v thaiboxu. Jenže CrossFit mě chytl daleko víc a s původním sportem jsem úplně přestal,“ líčí Vojta a popisuje, jak tréninky probíhají: „Chodím cvičit každý den. Je tam komunita lidí, která se nemění. Je tam skvělá atmosféra. Výsledky se zapisují na tabuli a baví mě to nejvíc ze všech sportů, co jsem doteď dělal. Super je, že si při něm úplně vyčistím hlavu.“

 

 


Další kurz začíná: 1. dubna 2019

Upozornění! Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se průběžně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračuj a změň svou kariéru!