Publikováno:
13. září 2019

Programování se stane základem společenských věd, věří Jiří

Humanitní a společenské obory čeká obrovská změna. Pokud chtějí přežít a zůstat v zájmu studentů, musí do svých učebních osnov přidat nové technologie. „Ten vývoj je nevyhnutelný. Již nyní se mnozí akademičtí pracovníci tajně učí programovat,“ říká Jiří Bureš, doktorand sociologie a junior programátor v jednom, který sám doufá, že jednou bude aktivním iniciátorem této přeměny.

Možná se vám to zdá jako protimluv. Většina studentů humanitních věd si je volí z toho důvodu, aby byli co nejdále od matematiky a techniky. Jenže podle Jiřího takové znalosti a dovednosti nejsou pro kódování potřeba. „Studenti humanitních a společenskovědních oborů se programování nemusí bát. Naopak je jim blízké. Pokud je baví konceptuálně přemýšlet, mají pro kódování přirozené vlohy,“ myslí si.  

On sám je učebnicovým příkladem, že to může fungovat. Na Masarykově Univerzitě vystudoval sociologii a nyní si na Univerzitě Karlově dodělává doktorát. „Už během studia byla mým tématem informatika. Přesněji řečeno důsledky informačních technologií na společnost,“ vypraví Jiří a pokračuje: „V rámci disertační práce jsem se pak zaměřil na vliv nových technologií na vědu. Dlouho jsem se o to zajímal jen povrchově, ale pak jsem se chtěl dozvědět, jak to vlastně doopravdy funguje. Na jakých principech stojí informační systémy a kdo jsou lidé, kteří je vytvářejí.“

Frustrující situace absolventů humanitních oborů

Sám se tak ponořil do tajů kódu a učil se ho ve volném čase. Zájem se natolik prohloubil, že Jiřího přivedl na myšlenku založit malý studentský spolek. „Chtěl jsem propagovat myšlenku, že se studenti vedle studia mohou učit programovat. Proto jsme v prosinci uspořádali besedu s lidmi, kteří se naučili kódovat sami,“ vzpomíná sociolog. 

Také vám v hlavě vyvstala otázka, proč? Odpověď je nasnadě a nejspíš vás nepřekvapí, jelikož o tomto důvodu se mluví velmi často. „Protože situace humanitních absolventů je často spojena s otázkou, co budou vlastně se svým titulem dělat. Pro mnohé z nich je to dost frustrující, přitom mají díky svému zaměření velký potenciál v oblasti informačních technologií,“ líčí pocity čerstvých vysokoškoláků Jiří. Beseda měla návštěvníky motivovat, aby si programování zkusili a začali doma ťukat do počítače. 

Do bootcampu pro inspiraci

Při plánování besedy narazil na kurz Junior programátora, který pořádá Green Fox Academy. Neváhal a přihlásil se. „Věděl jsem, že kdybych zůstal doma, tak bych se nikdy programovat doopravdy nenaučil,“ přiznává. K zápisu do kurzu ho přesvědčily nejen reference ze zahraničí, ale také to, že mu pořadatel zajistí pracovní místo v novém oboru. 

„Kdybych to měl porovnávat, tak v bootcampu je výuka mnohem efektivnější, ale to je z části dané i tím praktickým programováním.“

Jiří, který má dva vysokoškolské tituly – bakalářský a magisterský a sám v rámci doktorandského studia vede na Fakultě sociálních věd UK semináře a přednášky, tak zakusil zcela jiný styl výuky, než na jaký byl doposud zvyklý. „Kdybych to měl porovnávat, tak v bootcampu je výuka mnohem efektivnější, ale to je z části dané i tím praktickým programováním,“ hodnotí a doplňuje: „Také poměr studentů a mentorů je naprosto odlišný oproti vysoké škole. Tam mám 140 studentů v přednáškovém sále. Systém bootcampu je super a určitě by bylo skvělé, kdyby se dal alespoň z části přenést na akademickou půdu. Já se něco podobného snažím zavést ve svých seminářích na univerzitě. V kurzu mám 15 studentů, se kterými komunikuji a pracuji.“ 

V rámci kurzu se Jiří věnoval frontendu a učil se vytvářet aplikace. Vytvořil zde také vlastní projekt. „Jde o vyhledávač závěrečných studentských prací. V současnosti může člověk vyhledávat na stránkách Univerzity Karlovy, Masarykovy a ostatních, ale chybělo něco, co by vše spojilo a nabídlo práce na jednom místě,“ vysvětluje Jiří a dodává: „Přesně to umožňuje moje aplikace. Vidím tady budoucnost ve spojení společenských věd a technických dovedností.  Studenti se musí naučit pracovat s daty, zpracovávat je a zpřístupnit je lidem.“  

Programováním na pomoc sociálním vědám 

Budoucnost humanitních a společenskovědních oborů je pro tohoto doktoranda velké téma. „Vše se vyvíjí i společenské vědy. Postupně se do učebních osnov zařazují nové kurzy, ať už jde o big data, data visualisation a další obory spadající do tzv. Digital Humanities. Na univerzitách již jsou a postupně se tyto dílčí oblasti budou rozvíjet a jejich význam v dalších letech poroste,“ je přesvědčený Jiří. 

Mnohdy jsou podle jeho názoru sociální vědy a jejich odborníci zahledění moc do svého oboru, to staví bariéru mezi společenské vědy a nové technologie. „Často se sociologie dělá jen pro sociologii, protože odborným textům málokdo rozumí, nebo se používají jen zkratky a útržky informací,“ vysvětluje junior programátor a doplňuje: „Právě programování umožní v budoucnosti informace podávat interaktivně, zábavně a data vizualizovat. Pak je bude možné ukázat společnosti a takto půjde sociologické poznání šířit mezi lidmi.“

Studenti humanitních oborů mají pro programování předpoklady

Ovšem studenti se podle něj nemusí kódování obávat, i kdyby se stalo součástí učebních osnov. „Nejde totiž o matematicko-logické myšlení. Nýbrž je víc potřeba konceptuální myšlení, které se učí v humanitních a společensko-vědních oborech. Ten předěl není až takový, jak by se na první pohled mohlo zdát,“ utěšuje je.

„Nejde totiž o matematicko-logické myšlení. Nýbrž je víc potřeba konceptuální myšlení, které se učí v humanitních a společensko-vědních oborech."

Jiří sám za sebe říká, že jemu jeho předchozí vzdělání velmi pomohlo. „Konkrétně v sociologii je literatura hodně náročná a musíte si zvyknout na proces, že čtete knihu, kde třeba stránce nerozumíte a musíte pokračovat dál a porozumíte tomu až zpětně,“ popisuje a pokračuje: „Také se musíte umět vyrovnat s velkým množstvím informací a utřídit si je. To je velká výhoda humanitních a společenskovědních studentů, jsou na to zvyklí. Naopak lidé z jiných oborů tím mohou být frustrovaní.“

Naučit se programovat a změnit svět

Plány má Jiří do budoucna jasné. Sotva převzal certifikát o dokončení kurzu, tak začal vyhlížet své nové působiště, kam zamíří, aby své získané dovednosti ještě prohloubil a rozšířil. „Rád bych pracoval ve firmě, kde budou mít prostor pro mentoring. Chci se programování naučit do hloubky a za několik let se vrátit zpět do svého oboru. Rád bych totiž byl součástí změny a třeba i jedním z hybatelů, kteří sociologii nasměrují do digitální doby.“




Aktualizace říjen 2019:

Jiří úspěšně dokončil kurz v srpnu 2019 a již od října se stal jako junior programátor členem týmu ve firmě Behavee.

Nejbližší part-time kurz základů programování: od 22. listopadu 2019

Nejbližší rekvalifikační kurz na Junior programátora: od 2. března 2020

Upozornění!
Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se průběžně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračujte a naučte se nejžádanější dovednosti současnosti!