Publikováno:
15. května 2019

Recese jako příležitost pro změnu? Standa ji využil naplno

O blížící se recesi se často mluví, ale málokdo ji v současnosti zažil na vlastní kůži. Standa Koumar však dopady zpomalení trhu s hypotékami znatelně pocítil, a tak vsadil na jednu kartu, přešel do IT a učí se nyní programovat.

Jako mnozí i Standa šel ve šlépějích svých rodičů. „Deset let jsem dělal odhadce nemovitostí. Tu práci jsem si zvolil, protože ji dělal můj táta. Přišlo mi přirozené  pokračovat v tom, co dělal on,“ zmiňuje absolvent VŠE hlavní motivaci, proč si původní profesi zvolil, a doplňuje: „Nicméně ta práce je poměrně jednotvárná, bez kreativity a bez možnosti se dál vyvíjet. Navíc poslední dva roky šel trh s hypotékami opačným směrem, než bych si přál.“

Po zpřísnění podmínek České národní banky pro získání hypotečních úvěrů rapidně klesl počet žadatelů o úvěr. „Nikdy jsem neměl problém s množstvím práce. Nikdy jsem nebyl lenivý člověk, spíše naopak.“ říká Standa a vyčísluje reálné dopady: „Za poslední dva roky mi objednávky ubyly o 50 %, což bylo samozřejmě i výrazně znát na příjmu. Navíc banky, s kterými mám smlouvu,  mají jednostranně výhodné postavení vůči odhadcům a žádná banka vám nezaručí minimální množství odhadů, které vám každý měsíc přiřadí. Nároky na kvalitu a preciznost odhadů mají vysoké, ale další aspekty spolupráce je moc nezajímají. Smluvní ceny za zpracované odhady se nezměnily asi 8 let, což mé závěry pouze potvrzuje.“


Hrozba ztráty práce ze dne na den

Zlaté časy odhadců nemovitostí skončily. Nyní s příchodem nových technologií je čeká boj o holé přežití, a ten nemusí vyhrát. „Mám takové tušení, že s nástupem machine learningu, mnoha start-upů s cenovými mapami a tlakem na modernizaci celého úvěrového procesu je jen otázkou času, kdy Česká národní banka ustoupí a zruší podmínku, aby odhadce fyzicky nemovitost navštívil,“ přemýšlí nad budoucností své původní profese a dodává: „Nechtěl jsem se dočkat okamžiku, kdy se tohle jednoho dne stane a já budu úplně bez práce.“


Hledání úniku a objevení kódu

Postupně tak Standa začal přemýšlet, co bude dělat dál. „O změně kariéry jsem uvažoval již mnoho let. Oceňování nemovitostí mne nijak nenaplňovalo, ale jelikož jsem se věnoval své rodině a koníčkům a příjem jsem měl stabilní, moc jsem to vážně neřešil.  Před zhruba dvěma lety jsem objevil algoritmické obchodování a myslel jsem, že by změna mohla vést touto cestou,“ vypráví a pokračuje: „Je to hodně o pravděpodobnostech, práce s daty, nacházení robustních obchodních systémů a vytváření stabilního portfolia, které pak obchodujete. Jenže jsem zjistil, že to je běh na velmi dlouhou trať a tak se nakonec z toho stal spíše koníček. Ale právě při něm jsem narazil na programování, které je s tím dost spojené. Vytvářel jsem vlastní skripty v Pythonu, které automaticky stahovaly data z různých zdrojů, zpracovávaly je a podle různých algoritmů vytvářely samotné obchodní signály. Navíc komunikovaly s dalším analytickým a obchodním softwarem a prováděly samotné obchodování.“


To se stalo dřívějšímu realitnímu odhadci osudné. Programování ho totiž nakonec chytlo víc než samotné obchodování. Začal tak přemýšlet o novém oboru. „Snažil jsem se vzdělávat v programování sám, ale šlo to velice pomalu a s nikým jsem neměl možnost problémy a řešení konzultovat. Tak jsem se rozhodl, že půjdu na intenzivní kurz programování a ukončím kariéru odhadce úplně. Se ženou jsem se domluvil, že uděláme velkou změnu. Manželka mě v tomto riskantním kroku podporovala, protože na mě viděla, jak se trápím a že v současné práci vidinu lepších dní nemám,“ říká Standa a dále vzpomíná na rodinnou poradu: „Pak jsme začali řešit organizační věci, zda to vůbec časově s dětmi zvládneme a zda je to reálné. Máme dvě děti, babičky nemáme v Praze a je vše tedy jenom na nás. Díky tomu, že jsem dělal na sebe, tak jsem dříve byl dost flexibilní. Manželka pracuje na plný úvazek jako projektový manažer v IT a je také dost vytížená. Organizaci se nám nakonec podařilo vyřešit, ale jenom s pomocí placeného hlídání dětí. Děti jsou ale čím dál samostatnější, tak doufám, že si to časem všechno lépe sedne.“

Nikdy není pozdě

Díky podpoře své manželky mohl někdejší nadšený člen Atari klubu znovu objevit svou vášeň pro IT. „K počítačům jsem měl vždycky blízko. Sám jsem si je stavěl a zajímala mě i 3D grafika,“ líčí. Jen tehdy neudělal ten další krok, aby se do světa IT ponořil hlouběji.

„K počítačům jsem měl vždycky blízko. Sám jsem si je stavěl a zajímala mě i 3D grafika.“

Ale nikdy není příliš pozdě. Ač Standa patří mezi nejstarší žáky ve třídě, elánu a energie má na rozdávání. Navíc v zaměstnání ho čeká ještě spoustu let. „Když jsem to počítal, tak mám před sebou ještě 25 let profesní kariéry, a to je dost dlouho. Chci být v oboru, který má budoucnost a který mě baví,“ uvádí. A u něj to není jen pouhá fráze, protože zažil i druhý extrém.

A co ho na kódování vlastně tak chytlo, že ho to přivedlo až do kurzu Junior programátor Green Fox Academy? „I když mě více  baví backend, pořád tam vidím obrovskou kreativitu. IT je ohromně rozsáhlý svět a můžete v něm realizovat neskutečně různorodé nápady a produkty.  Programování je pro mne nástroj, jak toho docílit. A osobně mám u každého nového úkolu rád výzvu. Poprat se s tím problémem a vyřešit ho co nejlépe.“




Nejbližší kurz: od 9. září 2019
Uzávěrka přihlášek: 9. srpna 2019

Upozornění!
Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se průběžně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračuj a změň svou kariéru!