Publikováno:
1. září 2020

Řešit záhady programování baví Báru stejně jako mytologie

Byt má zastavěný knihami a na nočním stolku jí leží Java For Dummies hned pod svazkem o severském čarodějnictví. Pro Barboru Štefkovou jsou takovéto kontrasty typické. Jinak by se totiž vystudovaná religionistka nemohla stát IT Recruiterkou. A právě při hledání talentů mezi programátory objevila i ten svůj. „Vlastně mě kódování nadchlo, když mi o něm vyprávěli kolegové developeři během pauzy na kouření,“ prozrazuje.

Než k tomu však došlo, působila Bára čtyři roky v HR, tři z toho v nadnárodním gigantu společnosti Accenture, kde měla na starosti nábor programátorů a network inženýrů. Než se však pustila do hirování, musela se naučit vše od začátku. Ať šlo o technologie, způsob vedení pohovorů, procesní věci či jednání s manažery. „Práci mi ale usnadňovalo to, že jsem mohla obsazovat pozice juniorní i seniorní a navíc noví zaměstnanci mohli být Češi i cizinci,“ poznamenává.  

Najít shodu mezi oběma stranami nebylo mnohdy nic lehkého. „Nejčastější překážkou byly platové požadavky uchazečů, které neodpovídaly jejich znalostem, a dalším častým nešvarem byly lidé s extrémně propracovaným CV s mnoha certifikáty. Jenže u nich se často ukázalo, že dovednosti jsou jen na tom papíře,“ poodhaluje zákulisí náboru Barbora. Když k tomu přičtete to, jak vysoká je v IT poptávka po lidech a zájemců je jak šafránu, je zřejmé,že její úkol nebyl nikterak snadný.

Objevení Green Fox Academy

Z toho důvodu došlo na jednání mezi Accenture a GreenFox Academy. „Shodou okolností jsem to byla právě já, kdo přijímal dvě holky, co kurz absolvovaly,“ vzpomíná dnes už bývalá IT Recruiterka a líčí dál: „Záhy s nimi manažer týmu, kam nastoupily, začal řešit, jak to v Green Foxu probíhá. Proklepl si je, aby zjistil, co vlastně umí. Ukázalo se, že kurz dává opravdu dobrý základ pro start v IT. Hodně se pak o tomto projektu ve firmě mluvilo a začali se přijímat další absolventi.“

Osudný pokec na cigárku

Možná i to Báru lehce ovlivnilo v dalším směřování její kariéry. „Jak už to ve velkých korporátech bývá, lidé se spolu scházejí venku na cigáru. Na těchto dostaveníčkách jsem se skamarádila s kodéry a poslouchala jsem je, jak se baví o své práci,“ vypráví a pokračuje: „Zjistila jsem, že mě to zajímá. Kluci mi pak ukázali, co dělají a mě to chytlo. Sami mi pak nabídli, že mě naučí JavaScript.“

V hlavě se tak Barboře zrodil odvážný plán. Dva či tři měsíce se pod vedením kolegů bude učit a pak v rámci firmy přejde k nim do oddělení na frontend. „Jenže pak přišel koronavirus…“ povzdechne si. S ním přišlo krácení rozpočtů a propouštění, které se dotklo i jí. Situaci probrala s rodinou a společně se shodli, že je ideální chvíle se pustit do kódování naplno. „Green Fox Academy má skvělé reference a podle všeho jde dnes o jedno z nejlepších míst, kam by měl člověk jít, pokud se chce stát programátorem. Takže jsem se přihlásila a pustila se do toho,“ uvádí absolventka pardubické univerzity.

Programování a mytologie. To je Bára.

Kurz na plný nebo zkrácený úvazek?

Bára se do kódování vrhla po hlavě. Bez jediného dne volna nastoupila do intenzivního online kurzu. „Myslela jsem si, že to zvládnu, ale ukázalo se, že mi to hlava nebere,“ přiznává. Chyběly jí síly a odpočinek mezi náročným zaměstnáním a kurzem. Nevzdala se však. Jelikož každý problém má řešení, tak po domluvě přešla na zkrácený úvazek a své rozhodnutí si pochvaluje. „Máme zde dva mentory, kteří mluví ještě víc jazykem mého kmene, abych tak řekla. Díky tomu lépe chápu učivo a doplnila jsem si i některé mezery, které jsem měla z denního studia,“ říká k přestupu rodačka z Prahy a dodává s úsměvem: „Dokonce jsem se i přestala bát se ptát.“

Jako jedna z mála tak může porovnávat výhody obou forem výuky. „Part-time kurz je super v tom, že dává víc času na vstřebávání látky a procvičování,“ zamýšlí se Bára. „Na druhou stranu ten intenzivní má přísnější režim, který mi víc sedí. Teď mi trochu chybí ten bič, co jsem při něm nad sebou měla,“ připouští tak časem možnost návratu ke studiu na plný úvazek.

V obou případech se ale dokázala dobře adaptovat na výuku online. „Hodně mi pomohlo, že mám doma vyhrazené místo, kde pracuji. Přítel tam má zákaz odkládat své věci a nesmí na nic sahat, i když jinak expanduje po celém bytě,“ poodhaluje fungování domácnosti sympatická tmavovláska, která si užívá klid při učení z domova po letech strávených v obřích openspace kancelářích.  

Z lovce štvanou zvěří

Jestli se ale něčeho už nyní nemůže dočkat, tak to je chvíle, kdy ona bude tou, kterou budou IT Recruiteři uhánět a nabízet jí místo. „Strašně se těším, až mě budou oslovovat,“ kření se. Přece jen zná všechny jejich fígle, takže zaujmout ji bude vyžadovat důvtip. „Kromě kódování umím také komunikovat s lidmi a zvládám řešit konfliktní situace, to jsou přednosti, kterých si zaměstnavatelé cení,“ hodnotí své silné stránky profesionálně Barbora, která by ráda našla uplatnění v nějaké menší či střední firmě a odpočinula si na pár let od korporátů.

Ovšem jestli zamíří do backendu není ještě úplně jisté. Možná ji totiž zláká full stack. „Zatím se nemůžu rozhodnout,“ svěřuje se a vysvětluje: „Být totiž spojkou mezi týmy frontendu a backendu by mě bavilo. Člověk vidí obě strany a může pomoci, aby vše fungovalo.“ Naštěstí má Barbora na rozhodnutí ještě dostatek času.

Bára se svou sestrou na cestách

Není nad luštění záhad a irský tanec

I když jí kódování opravdu chytlo, ani zdaleka nejde o její jedinou vášeň. Tou další je irský tanec, kterému se věnuje už 14 let. „Vloni v září jsem byla s kamarádkou z kurzu tance poprvé v Dublinu a byly jsme se podívat na Riverdance, byl to neuvěřitelný zážitek,“ zasní se milovnice Irska a všeho, co se s ním pojí. Pro letošek také ona se svými tanečnicemi plánuje prorazit a více se ukazovat na prknech: „Právě lobujeme, abychom měly víc vystoupení a vypadá to docela nadějně.“

Když tedy zrovna nesedí u počítače, nebo netančí, pak ji nejčastěji zastihnete s knihou v ruce. Vystudovaná religionistika jí totiž zůstala koníčkem až do současnosti. „Už jako malá jsem se zajímala o historii a mytologii, což mě nakonec dovedlo na filozofickou fakultu. Takže když mám teď zavařenou hlavu od kódu, tak si jdu otevřít knížku o severském čarodějnictví,“ prozrazuje a také připouští, že kam u nich doma padne oko, tam jsou nejrůznější svazky.

Programování jde s humanitními obory dohromady

Také si říkáte, jak jde něco tak „filozofického“ skloubit s IT? Pak vězte, že Barbora to vidí ne jako protipól, ale jako doplnění. „Dříve jsem se hodně soustředila jen jedním směrem. Nyní se to konečně vyrovnalo a k humanitnímu mám i to technické. Je to dobrá rovnováha,“ pochvaluje si a radí ostatním: „Lidé z humanitních oborů by se IT rozhodně neměli bát. To, že člověk vystuduje historii, filozofii nebo religionistiku, neznamená, že by byl blbý na programování nebo cokoliv technického. Je potřeba se vykašlat na předsudky a vyzkoušet si to.“

-AŠ-

Build your IT career. With us.

Poznej naše kurzy Junior programátora: