Publikováno:
5. listopadu 2020

Tomáše učil vařit porotce z MasterChefa, teď mu to pomáhá při kódování

Jen málokdo může říct, že měl tu čest učit se od skutečného mistra. Do kuchyně někdejšího porotce oblíbeného pořadu Masterchef Česko Marka Fichtnera se dostal Tomáš během praxe na škole. „Neodpustí žádné maličkosti, vše musí být minimálně na 100 % a ideálně na 110 %,“ vzpomíná kuchař, který dal však vařečce sbohem a rozhodl se věnovat své druhé vášni, jíž je programování.

Už od malička se motal v kuchyni a pomáhal mámě. Proto když došlo na volbu střední školy, neváhal. Rozhodl se pro gastronomii. První jídlo, které se naučil vařit, byl guláš. Během školy došlo i na praxi. „Když jsem se dostal do kuchyně, kterou vedl Marek Fichtner, měl jsem první příležitost v životě vidět, jak funguje profesionální restaurace na vysoké úrovni. Bylo to něco fascinujícího,“ vzpomíná na učňovská léta Tomáš a doplňuje: „Všichni byli v kuchyni skvěle sehraní a táhli za jeden provaz.“

Nováček se ani na chvilku nezastavil. Šéfkuchař a někdejší porotce soutěže MasterChef Česko ho pořádně proháněl. „Neodpouští žádné maličkosti. Vše musí být na 100 %, ideálně na 110 %,“ líčí a dál vypráví: „Měl jsem tendence nedotahovat věci do konce, a to mě odnaučil.“ Tato zkušenost mu hodně dala. Marek Fichtner a jeho tým naučili Tomáše nejen vařit, ale také disciplíně a píli. „Za to jim patří velké díky. Pro život to jsou hodně důležité věci, zvláště ty poslední dvě,“ smeká mladík před kuchařem, který v minulosti chystal menu třeba pro saudského krále.

Tomáš při teambuildingu v první den kurzu

Koronavirus ochromil restaurace

Poté, co se Tomáš vyučil, nastoupil do praxe. Vařil jídla česká i ta zahraniční. Vyzkoušel si francouzskou, italskou a asijskou kuchyni. Poslední restaurace, kde pracoval, se pak specializovala na izraelské pokrmy. Jenže jeho profesní dráhu zničehonic poznamenala pandemie. „Prvně jsem si myslel, že to bude týdenní či čtrnáctidenní 'dovolená',“ vrací se k letošnímu jaru a pokračuje: „Jenže rychle jsem si uvědomil, že to bude trvat daleko déle.“

Restaurace byly nakonec zavřené skoro dva měsíce. „Nebyly peníze na platy zaměstnanců a začalo se propouštět. Došlo i na mě,“ přiznává mladík a svěřuje se: „Najednou jsem byl doma a nevěděl jsem, co mám dělat. Jelikož mě kuchařina už delší dobu nenaplňovala, rozhodl jsem se vzít nucenou přestávku kvůli COVID-u jako příležitost. Byla to ideální chvíle pro změnu.“

Návrat k počítačům

Oprášil tak knihu o Javě a začal vážně uvažovat o rekvalifikaci. „Počítače mě zajímaly od dětství. První větší impuls přišel před pěti lety, kdy jsem viděl seriál o kódování a strašně mě to chytlo,“ směje se a dodává: „Tehdy jsem se snažil i něco naprogramovat, ale nešlo mi to. Odložil jsem to na jindy a na jaře přišel čas na velký návrat.“

Ve třídě s mentorkou Maggie

První jazyk, který se Tomáš pokusil naučit, byla Java. „Dočetl jsem se, že je nejpopulárnější, a tak jsem chtěl začít s ní. Každopádně jsem rychle přišel na to, že pro někoho, kdo je IT nepolíbený, je hodně těžká. Zvláště pro samouka,“ povzdechne si a mávne nad ní rukou: „Tak jsem zkusil Python, který je jednodušší. Bavil mě a za dva měsíce jsem byl schopný v něm vytvořit jednoduchou 2D hru Space Invaders.“

Sen o budoucnosti v IT

Když byly prvně v historii Česka zavřené restaurace, bavil se s Pythonem a řešil, co bude dělat dál. Přitom narazil na rekvalifikační kurzy Junior Programátora, které pořádá Green Fox Academy. Přihlásil se a nastoupil do intenzivního čtyřměsíčního kurzu, kde se aktuálně učí C#. „Původně mělo jít o prezenční výuku, ale kvůli druhé vlně koronaviru je on-line,“ poznamenává Tomáš s tím, že pandemie jeho nové plány tentokrát nenaruší.

Do kurzu nastupoval s jasnou vizí, že se naučí programovat a přejde do IT. „Jsem pořád v kontaktu s lidmi, co působí v téhle těžké době v gastronomii. Situace je tam velmi složitá a všichni dělají, co mohou, aby se uživili,“ přiznává Tomáš. Dodává, že je rád, že se už vydal jiným směrem a nemusí podruhé během jednoho roku čelit následkům pandemie. Jeho vize o budoucnosti tak má zcela jiné obrysy: „Mým snem je stát se součástí IT oddělení a pracovat na zajímavých projektech, které budou pomáhat lidem.“

Programováním tráví Tomáš zhruba 12 hodin denně

Faktem však také je, že zase tolik času na přemýšlení nemá. Plně ho totiž zaměstnává kurz. „Každopádně učení je až dost. Obvykle teď za klávesnicí sedím kolem dvanácti hodin denně a učím se. Kurz zcela překonal má očekávání,“ chválí si ho a pokračuje v hodnocení: „Neobsahuje žádné hodinové nudné prezentace. Jde o reálné programování a dostane se mi pomoci vždy, když ji potřebuji.“

Pokud si přece jen najde volnou chvilku, tak by si šel rád zacvičit, ale teď nemá kam jít. Takže kromě experimentování za klávesnicí mu zbývá už jen kouzlit v kuchyni. Na ni naštěstí Tomáš nezanevřel a občas dojde i na jeho oblíbené spaghetti bolognese, které jsou pro něj vzpomínkou na dětství. A jestli si něco z drilu od věhlasného šéfkuchaře odnesl, pak je to, že preciznost, skvěle zvládnuté řemeslo a kreativita jsou základem úspěchu, a to v jakémkoliv oboru. Platí to i v IT.

-AŠ-

Build your IT career. With us.

Poznej naše kurzy Junior programátora: