Dvakrát vyrazila na studijní pobyt do Číny. „Cesty na východ mi daly hodně, třeba manžela,“ říká se smíchem Lucie Yarish. Nakonec však zvolila jinou profesní dráhu než učení. Přihlásila se do bootcampu a stala se programátorkou. Aktuálně pracuje pro největší online supermarket Rohlík.cz.
K počítači si však hledala cestu pomalu. „Když jsem vyrůstala, tak ještě nebylo úplně běžné ho mít doma. Poprvé jsem se k němu dostala až ve 12 letech, kdy jsem začala chodit na gymnázium, kde jsme měli místnost s pár počítači,“ vzpomíná Lucie a pokračuje: „Tenkrát jsem ho však používala jen ke kontrolování emailu, hraní her a stahování nových písniček do MP3 přehrávače.“
Když odmaturovala na osmiletém gymnáziu, přišlo velké dilema. „Nevěděla jsem, co dělat dál. Bavily mě cizí jazyky, a proto jsem se zkusila přihlásit na kulturní studia Číny,“ vypráví Lucie, co ji přivedlo k netradičnímu oboru na Masarykově univerzitě, a doplňuje: „Velkou výhodou bylo, že uchazeči o studium nemuseli umět základy čínštiny.“
Lucii čínský jazyk a kultura naprosto nadchly. Během studia se i dvakrát do nejlidnatější země světa vypravila. „Poprvé jsem tam odjela na rok na intenzivní kurz čínštiny. Byla to součást mého bakalářského studia,“ poznamenává a vysvětluje: „Od studentů se víceméně očekávalo, že budou usilovat o tento stipendijní pobyt, protože si díky němu velmi rychle zlepší čínštinu.“
Během pobytu v Číně se Lucie snažila i cestovat. „Nejzajímavější místo, které jsem tam navštívila, byla malá vesnička Tagong v tibetské části provincie Sečuán. Bydlel tam Čech Max se svou ženou, jež byla Tibeťanka. V místě situovaném téměř 4000 m.n.m. uprostřed ničeho provozovali hostel Khampa Cafe, kam se sjížděli cestovatelé z celého světa,“ líčí rodačka z Brna a dál vypráví: „Když jsme u něj byli s kamarádem na návštěvě, zrovna v nedaleké vesničce otevíral český pivovar Jačí král. Tagong je obklopen šestitisícovými sněžnými horami a naprosto mi učaroval.“
Ovšem Lucii nadchla také další místa, třeba malebné Jang-šuo, či pestrobarevná a životem kypící Šanghaj. „Studium v Číně mi dalo opravdu mnoho. Čínština jako taková mi pomohla vnést do života disciplínu a zvídavost,“ vyjmenovává pozitiva a pokračuje: „Díky oběma pobytům jsem poznala nespočet cizích kultur. Získala jsem rozhled, úžasné přátelé a dokonce i manžela!“ Tím je Kanaďan s ukrajinskými předky.
.jpg)
Druhý studijní pobyt už tak zalitý sluncem nebyl. „Odjela jsem tam v roce 2018 na tříleté magisterské studium v oboru překladatelství a tlumočení z čínštiny do angličtiny a naopak. Jenže po roce a půl přišla pandemie a univerzity byly pár měsíců zcela zavřené,“ vzpomíná Lucie na složité období a dodává: „Z Číny jsem původně odjíždět nechtěla, protože v místě, kde jsem žila, byla pandemická situace velmi mírná. Promarnila jsem však šanci odjet na začátku roku 2020. Vzápětí se Čína začala uzavírat před světem a ceny letenek se vyšplhaly na astronomické částky.“
Odcestovat se Lucii podařilo až v létě. „Tehdy jsem si myslela, že studium dokončím dálkově z Česka, ale kvůli administrativním problémům a mé tehdejší finanční situaci jsem se nakonec rozhodla studium vzdát,“ smutní. Návrat domů pro ni nebyl úplně snadný i z jiného důvodu. „Netuším proč, ale většinou jsem mívala zpětný kulturní šok při každém návratu do Česka,“ krčí rameny.
Přestože situace byla složitá, Lucie pokračovala v tom, co dělala v Číně. „Tam jsem začala už během studia na magisterském oboru vyučovat angličtinu. Nakonec jsem u učení neplánovaně zůstala skoro tři roky,“ poznamenává a upřesňuje: „Vyučovala jsem nejen angličtinu jako takovou, ale i další předměty v angličtině. Mezi ně patřil dějepis, zeměpis, psaní esejí, kritické myšlení apod. Práce učitelky mě bavila, jelikož jsem se sama během přípravy na hodiny naučila spoustu nových věcí.“ I když Lucie strávila dva a půl roku v zemi, kde lidé mluví zhruba 292 jazyky, jejímu srdci je bližší angličtina. „Tu používám každý den. V čínštině jsem nikdy nedosáhla na stejnou úroveň, jakou mám v angličtině,“ vysvětluje.
.jpg)
Profese učitelky Lucii sice bavila, ale uvědomovala si, že to není přesně to, čemu by se chtěla věnovat naplno. „Když jsem o změně kariéry začala před pár roky přemýšlet poprvé, tak mě od její realizace odradil fakt, že bych se znovu musela přihlásit na vysokou školu, což jsem si nemohla dovolit,“ svěřuje se a pokračuje: „Programátory jsem vždy obdivovala. Tajně jsem si přála rozumět počítačům a mít podobné dovednosti jako oni. Čelit každý den v práci výzvám a muset řešit problémy, které nemají jen jedno správné řešení, je něco, co mi v předchozích zaměstnáních chybělo.“
Proto se ještě v době, kdy byla v Číně, rozhodla, že se zkusí naučit programovat sama. „Na konci roku 2019 jsem se přes Instagram propojila s coding komunitou a zúčastnila se stodenní kódovací výzvy (100 Days of Code). Díky ní jsem se naučila základy HTML, CSS a trošku JavaScript,“ říká. Jenže série lockdownů vystavila jejím snahám stopku.
„V té době jsem narazila na příběhy spousty lidí, kteří se naučili programovat buď sami doma, nebo prostřednictvím bootcampů. Právě ty mi dodaly odvahu se o podobnou změnu pokusit také.“
O rekvalifikaci začala opět přemýšlet v létě 2021. „V té době jsem narazila na příběhy lidí, kteří se naučili programovat buď sami doma, nebo prostřednictvím bootcampů. Právě jejich příběhy mi dodaly odvahu se o podobnou změnu pokusit také,“ poznamenává a doplňuje: „O rekvalifikačním kurzu programování a bootcampu jsem přemýšlela dlouho. Dokonce jsem měla i pár zahraničních online vyhlídnutých, ale pak jsem narazila na Green Fox Academy. Usoudila jsem, že bude skvělé zase studovat prezenčně a po všech lockdownech se trochu socializovat.“
Lucie si zvolila prezenční studium super intenzivního kurzu pro junior programátory. „Před startem bootcampu jsem si načetla spoustu recenzí a příběhů. Díky tomu jsem tak nějak věděla, do čeho jdu,“ poznamenává. „Kurz jsem viděla jako skvělou příležitost, jak mohu odstartovat svou programátorskou kariéru. Bylo mi však od počátku jasné, že po čtyřech měsících mé studium neskončí, protože od programátorů se očekává, že se budou vzdělávat po celou dobu své kariéry,“ říká.
Bootcamp Luciina očekávání splnil. „Jako velkou přidanou hodnotu prezenčního kurzu vnímám především to, že jsou studentům neustále k dispozici mentoři,“ chválí si organizaci rekvalifikačního kurzu programování a doplňuje: „Super byli i spolužáci, kteří měli často skvělé nápady, jak přistupovat k řešení různých problémů.“
.jpg)
Krátce po dokončení bootcampu dostala Lucie nabídku, která se neodmítá a posílila už tak značné řady absolventů Green Fox Academy v největším českém online supermarketu Rohlík.cz. „Jsem za to velmi ráda. Je to skvělá šance, jak se kariérně rozvíjet a získat nové zkušenosti a vědomosti,“ pochvaluje si novou práci sympatická bruneta.
-AŠ-
Bootcamp nebo vysoká škola? Velký rádce, jak do IT
Příběhy 4 žen, které se prosadily v IT. Inspirujte se
Kvíz: Jaký typ programátora jste?
Z HR specialistky Jiřiny se stala programátorka ServiceNow
Bootcamp Green Fox Academy jako první v Česku získal akreditaci ministerstva školství
Soukromí je pro nás důležité, proto můžeš odmítnout některé typy cookies, které nejsou nutné pro fungování stránek. Avšak jejich zakázáním můžeš negativně ovlivnit svůj zážitek z prohlížení tohoto webu.
