Publikováno:
3. března 2019

HRista šel do IT. Viděl, jak se o programátory firmy perou.

Pět let působil jako recruiter, kdy sháněl zaměstnance pro své klienty. Teď Jan na vlastní kůži zažívá, co znamená patřit mezi nejžádanější odborníky na trhu. Kritický nedostatek programátorů totiž nutí náboráře zkoušet nejrůznější taktiky lovu. „Nad nabídkami, co dostávám, se bavím,“ říká s úsměvem kdysi sám elitní recruiter.

Do řad náborářů ho přivedla vlastně náhoda. „Když jsem se před pěti lety vrátil zpět do Čech po roce stráveném v USA, tak jsem hledal práci v oboru, který jsem dělal na škole,“ vzpomíná absolvent VŠE a majitel bakalářského titulu z oboru Národního hospodářství a dál vypráví: „Šel jsem na pohovor do personální agentury a tam jsem se jim natolik líbil, že mi nabídli, abych pracoval pro ně.“

Slovo dalo slovo a tento upovídaný mladík, který to umí s lidmi, nastoupil do jedné z předních personálních agentur v zemi. „Když jsem tam byl nějaké čtyři roky, začal jsem mít pocit, že to není to pravé ořechové a že bych chtěl něco změnit,“ přiznává Jan.

Nejlepší obchodníci jsou recruiteři z personálních agentur

„Nábor není snadný a rozhodně to není záviděníhodná práce. Dnes ani před čtyřmi roky,“ líčí rodák z Ústí nad Labem a doplňuje: „Je to čistý obchod. Recruitment nemá s HR nic společného. Sháníte firmy, které chtějí zaměstnance, a hledáte lidi, jež potřebují práci. Vlastně pořád někoho přemlouváte a ukecáváte.“

„Podle mě se z recruiterů z personálních agentur rodí nejlepší obchodníci,“ je přesvědčený Honza a podrobněji vysvětluje: „Prodáváte tam firmám lidi, uchazečům příležitosti a nabízet musíte možnosti i svým vlastním kolegům. Od nich totiž potřebujte, aby vám i oni dávali tipy na konkrétní zaměstnance. K tomu je potřeba prodávat agenturu jako takovou. Je to sales křížem krážem.“

Nabídka, co se neodmítá

A právě obchod Jana moc nebavil. Tak se postupně začal poohlížet po něčem jiném. „Počítače mě vždycky bavily a logické myšlení mám také docela dobré. Začal jsem tedy pošilhávat po IT. Hledal jsem nějaké kurzy zdarma a tak,“ popisuje mladý muž. Jenže v té době ho oslovil jeden z jeho klientů v agentuře. „Byla to nabídka, co se neodmítá. Nabízeli mi pozici šéfa náboru pro celoevropské aktivity. Souhlasil jsem a do indické firmy nastoupil. Byl to kariérní posun do vysokého managementu a mělo jít o vymýšlení strategie pro nábor nových lidí,“ uvádí Honza.

Brzy však začalo být zřejmé, že realita bude od představ hodně vzdálená. „Byly tam obrovské požadavky na velké množství lidí, které bylo potřeba přijmout. Přestože jsme za devět měsíců, kdy jsem tam působil, dokázali zvednout nábor ze čtyř lidí měsíčně na dvanáct, pořád to nestačilo,“ stýská si při vzpomínce někdejší manažer a doplňuje: „Jenže my neměli prostředky ani tým. A nikdo nebyl ochotný nám je dát. Byl to začarovaný kruh. U mě se dlouhodobý stres začal projevovat zdravotními problémy. Pracoval jsem 14 hodin denně. Nakonec jsem si řekl, že mi to za to nestojí a odešel jsem.“

Počítače prý neměly budoucnost

Objevila se opět myšlenka na změnu oboru a návrat k počítačům, kterým se Honza věnoval jako náctiletý. „Kódování jsem zkoušel už v nějakých 16 letech. Bylo to na střední, kde jsme zkoušeli pascala a jemu podobné archaické programovací jazyky,“ vybavuje si začátky budoucí programátor a dodává: „Pak jsem chvíli dělal i základní html. Měl jsem totiž svůj vlastní web o dračím doupěti.“

Programování Honzu tehdy bavilo a měl i svůj sen o budoucí kariéře, který vůbec nesouvisel s tím, co dělal později. „Po střední škole jsem chtěl jít na ČVUT, abych se počítačům a programování dál věnoval. Jenže v mé rodině všichni studovali VŠE. Rodiče i sestra. Moje cesta tak byla předem naplánovaná,“ vysvětluje Jan a se smíchem připomíná tehdejší výrok táty a mámy: „Říkali, že počítače stejně nemají žádnou budoucnost.“

Tři týdny tiché domácnosti

Po několika letech od „dobré“ rady si šel Honza za svým snem a přihlásil se do kurzu Junior programátor, který připravovala Green Fox Academy. „Rodiče na mé rozhodnutí nereagovali příliš dobře. Maminka ze mě chtěla mít vždycky manažera. Když jsem jím byl, byla spokojená. Ve chvíli, kdy jsem jí oznámil, že pozici opouštím a jdu studovat úplně nový obor, tak mi řekla, že jsem se zbláznil,“ popisuje reakci okolí Jan a ještě poznamenává: „Táta se mnou tři týdny nemluvil. Nicméně moje přítelkyně mě podpořila a stála při mně. Viděla, co se mnou poslední práce dělala.“

V tu chvíli ještě ale budoucí programátor netušil, že změn ho čeká v životě mnohem víc. „Po 14 dnech, co jsem dal v práci výpověď, jsme zjistili, že je partnerka těhotná,“ prozrazuje Jan a přiznává: „Nevím, jak by vše dopadlo, kdybych o dítěti věděl o pár týdnů dříve. Ale myslím, že vše nakonec vyšlo tak, jak mělo.“

Lovná sezona, ve které je dovoleno vše, začala

Honza si jako jeden z mála studentů kurzu na svém profilu na LinkedInu aktualizoval údaje a uvedl, co nyní dělá. Takže brzo začal čelit atakům náborářů a jejich nabídkám. „Já jsem se vždycky bavil, když mi přišla nějaká zpráva od recruitera, který se mě pokoušel nalákat na nějakou pozici,“ říká s úsměvem a připouští, že se zájmem sleduje, co na něj někdejší „kolegové“ nyní zkouší: „Je pravda, že hledání ajťáků je úplně jiný level než shánění lidí na ostatní pozice. Je patrné, že headhunteři se je snaží oslovovat trochu jinak, protože vědí, že ajťáci jsou už dost znechucení a běžné taktiky na ně nezabírají. Oslovení je lépe propracované a je patrné, že nad tím někdo opravdu přemýšlí.“

Jasná představa o ideálním zaměstnavateli

Díky předchozím pracovním zkušenostem zná Jan otázky HR manažerů velmi dobře a na změnu rolí při pohovorech se těší. „Důležité pro mě bude, abych během roku až dvou mohl pracovat na různorodých projektech a abych se toho mohl co nejvíce naučit, jelikož jako junior mám co dohánět a zlepšovat,“ uvádí Honza priority, jaké při volbě zaměstnavatele bude mít, a také poodhaluje na co, bude slyšet: „Ještě před půl rokem bych řekl, že o peníze nejde. Nicméně o nich je to taky. Fajn by byla i možnost home offices ohledem na to, že dojíždím.“

Jan úspěšně absolvoval kurz Junior programátora v únoru 2019

Ruch Prahy vyměnil za přírodu

Nyní Honza tráví spoustu času na cestách, denně dojíždí do hlavního města z Ústí nad Labem. „Praha byla pro mě užas i moc velká. Užil jsem si v ní svých krásných deset roků. Byla to skvělá studentská léta a první práce,“ prozrazuje budoucí programátor a povzdechne si: „Ale jak postupně stárnu, tak si uvědomuji, že život, co mi Praha nabízí, není úplně ten, co hledám. Mám radši trochu klidnější prostředí. Navíc z Ústí je přítelkyně, tak nebylo co řešit a odstěhoval jsem se za ní.“

Muž, kterého rozhodně nepřehlédnete a nepřeslechnete, překvapivě vyměnil ruch velkoměsta za klid Ústecka. „Když mám volno, chodím ven. Miluji přírodu. Rád o víkendu vyrážím do hor. V zimě jezdím na prkně a v létě na kole,“ říká Honza a dál vyjmenovává své zájmy: „Zajímají mě technologie a vždycky jsem hrál hry na počítači. Nicméně na to, už teď tolik času nemám. Navíc předpokládám, že za čtyři měsíce, kdy se nám narodí dítě, budu mít zájmy úplně jiné. Teď jsem třeba volno trávil výběrem kočárku.“

AKTUALIZACE DUBEN 2019:

Honza v únoru 2019 úspěšně ukončil kurz Junior programátora v Green Fox Academy. Již v březnu 2019 začal pracovat na pozici Junior programátora v IT oddělení firmy Rohlik.cz.


Nejbližší kurz: od 9. září 2019
Uzávěrka přihlášek: 9. srpna 2019

Upozornění!
Přijímací řízení a přijímací pohovory probíhají průběžně. Volná místa se průběžně zaplňují. Chcete-li tedy mít jistotu, že se do kurzu dostanete, přihlaste se co nejdříve!

Pokračuj a změň svou kariéru!