Publikováno:
4. ledna 2022

Z fastfoodu se Silvie díky bootcampu dostala do IT a stala se backend programátorkou

Během studia na střední škole si přivydělávala ve fastfoodu. „Stát 12 hodin na nohou, běhat po mastné podlaze a dělat práci za čtyři lidi najednou, nebylo nic pro mě. Uvědomila jsem si, že musím udělat něco se svým životem,“ říká Silvie Walla, která se přihlásila do bootcampu pro junior programátory. „Absolvovat ho bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě,“ prohlašuje.

Počítač byl přirozenou součástí jejího života. „Měli jsme ho doma a můj otec s ním aktivně pracoval,“ vzpomíná rodačka z Topolčan na první společné setkání a pokračuje: „Vždycky mě zajímalo pozadí, jak to všechno vlastně funguje a vzniká.“ Přesto se do tajů jedniček a nul neponořila.

Když má koníček zůstat koníčkem

Ve výběru střední školy sehráli významnou roli Silviiny rodiče. „Hlásila jsem se na několik škol a některé dokonce se zaměřením na IT,“ povzdychne si a doplňuje: „Jenže většina z nich byla daleko a mamka s tátou si nepřáli, abych studovala mimo své rodné město.“ Proto přišly na řadu další zájmy, které v té době Silvie měla. „Aktivně jsem se věnovala různým druhům umění, ať už šlo o malování, herectví či hudbu,“ vyjmenovává a dodává: „Proto se obor učitelství pro mateřské školy a vychovatelství na odborné pedagogické škole zdál jako ideální místo, kde bych mohla uplatnit všechny své koníčky. Jenže nebylo…“

Dorotka na Bojnici

Během prázdnin se pak Silvie věnovala divadlu. Hrála v pohádkách a v kostýmech také prováděla na zámku. „Šlo o zámek Bojnice, což je jedna z nejznámějších památek na Slovensku. Konají se zde oblíbené festivaly, jakými jsou Pohádkový zámek či Festival duchů a strašidel,“ vypráví a upřesňuje: „Nejedná se o klasická divadelní představení. Pohádkové postavy vás provázejí zámkem a vyprávějí vám svůj příběh. Ztvárnila jsem třeba Svědomí, ale i Dorotku z pohádky Čaroděj ze země Oz.“

Zatímco kostýmy ji o prázdninách bavily, tak to samé se nedalo říct o oboru, kterému se věnovala během školního roku. „Učitelé v mateřských školách to nemají tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Tato profese se velmi podceňuje,“ myslí si Silvie a dodává: „Jste zodpovědní za životy mnoha lidí a v práci máte sotva čas na své vlastní potřeby.“ Navíc činnosti, které ji dříve bavily a těšily, v rámci výuky ji nenadchly. „Nakonec se mi znechutily,“ přiznává sympatická dívka.

„Přála bych si mít jednou vlastní byt a práci, která by mě bavila. Nechtěla jsem žít od výplaty k výplatě.“

Práce ve fastfoodu ji otevřela oči

Silvie měla jasno, že do mateřinky rozhodně v budoucnu nezamíří. Poslední kapkou pak byla práce v oblíbeném fastfoodu. „Stát 12 hodin na nohou, běhat po mastné podlaze pokryté olejem a dělat práci čtyř lidí najednou opravdu nebylo nic pro mě. Tehdy jsem si definitivně uvědomila, že musím se svým životem něco udělat,“ vrací se ke zlomovému okamžiku. Došlo jí, že od své budoucnosti má mnohem větší očekávání. „Přála bych si mít jednou vlastní byt a práci, která by mě bavila. Nechtěla jsem žít od výplaty k výplatě,“ dodává.

Splnila si dávný sen o programování

Ač Silvie ještě studovala střední školu, už spřádala plány, kam zamíří dál. „Chtěla jsem se vrátit ke svému původnímu snu – programování. Jelikož jsem při výběru střední moc na výběr neměla, tak tentokrát jsem se odradit nenechala,“ říká a dodává: „Vysoká škola nepřipadala v úvahu, nechtěla jsem totiž ztrácet čas školou, kde by mi vnucovali příliš mnoho teorie a bylo by zde málo praxe. Protože někdy potřebuji něco osobně vysvětlit, tak byl jedinou možností bootcamp.“

Aktivně tak hledala, který jí bude nejvíce vyhovovat. „Věděla jsem, že jsou populární v zahraničí a hledala jsem něco podobného ve svém okolí,“ popisuje Silvie, jak narazila na Green Fox Academy. Ještě neměla ani složenou maturitu a už se hlásila do rekvalifikačního kurzu programování. „Bylo to půl roku před jeho startem a v té době jsem neměla žádné zkušenosti s programováním,“ směje se.

„Nechtěla jsem už ztrácet další čas teoretickými zkouškami na vysoké škole. Chtěla jsem se konečně něco naučit.“

Hlavně co nejdříve změnit profesi

Přesně tahle vidina Silvii motivovala. „Nechtěla jsem už ztrácet další čas teoretickými zkouškami na vysoké škole. Chtěla jsem se konečně něco naučit,“ říká a doplňuje: „Do super intenzivního kurzu jsem šla s nadějí, že se konečně budu věnovat něčemu, co mě fascinuje, a že se to naučím efektivnějším způsobem, než je čtení knih, odříkávání naučených pouček a známkování.“

„Jsem si jistá, že rozhodnutí absolvovat tento kurz bylo jedním z nejlepších, které jsem v životě udělala.“

To se jí splnilo a průběh rekvalifikace do IT si pochvaluje. „Musím říct, že jsem hodně překvapená z toho, kolik jsem se toho za tak krátkou dobu naučila,“ hodnotí kvalitu bootcampu. „Jsem si jistá, že rozhodnutí absolvovat tento kurz bylo jedním z nejlepších, které jsem v životě udělala,“ prohlašuje s jistotou v hlase budoucí junior programátorka.

Kromě toho, že si Silvie aktuálně užívá to, že se konečně věnuje něčemu, co ji opravdu baví, potěšením pro ni je i nové prostředí. Přestěhovala se totiž z malého slovenského města do české metropole. „Velkoměsto mě vždycky lákalo, takže aktuálně v Praze nejen studuji, ale i žiji. Venkov pro mě není, mám ráda ruch města,“ pochvaluje si a těší se, že brzy se naplní i její představy o zajištěné budoucnosti a práci, která ji bude naplňovat.

-AŠ-

Staň se i ty programátorem/kou!

Poznej naše kurzy programování:

Číst dále

 Eventree
AutTalk
Ceskomoravská
CitySpy
D&O consulting
Feel Good Company
IN-SPIRO
Informuji
Kiwi
Kudyznudy
M.arter
Nestle
Prague Monitor
Prague TV
ReactiveExp
StartupJobs
jooble
ČMAPM