Bavily ji jazyky a literatura, ale už při nástupu na univerzitu věděla, že se jednou bude věnovat něčemu jinému. Po roce, kdy učila na základní škole a gymnáziu, se rozhodla vrátit ke studiu. „Bootcampem prošla moje spolužačka ze střední školy i kamarád, tak jsem si řekla, že ho také zkusím,“ říká Mária Jakubjáková, která se díky rekvalifikačnímu kurzu stala full-stack developerkou.
S počítačem si rozuměla od mala. „Hrála jsem na něm hry a všechno mi šlo lehce,“ vzpomíná rodačka z Oravy a vypráví dál: „Vlastně jsem počítačům rozuměla mnohem lépe než lidé v mém okolí.“ Nicméně své zájmy nikterak neprohlubovala. Proto se po maturitě vydala studovat Filozofickou fakultu Univerzity Komenského. „Bavily mě jazyky a literatura, ale upřímně tím směrem jsem si nebyla vůbec jistá,“ přiznává Mária a doplňuje: „Plánovala jsem, že se během prvního ročníku rozhlédnu po dalších možnostech a přestoupím někam jinam.“
Jenže mezitím začala pracovat jako lektorka angličtiny v jazykové škole a také se pustila do zpěvu ve folklórním souboru. Vysoká škola se dostala na druhou kolej. „Rozhodla jsem se univerzitu dodělat, abych měla titul. Říkala jsem si, že se stejně jednou budu věnovat něčemu jinému. Když už bych učila, rozhodně by to nebylo ve státní škole, kde není možné naplno využít svůj potenciál,“ líčí.
Po převzetí diplomu začala Mária cestovat. „Právě jsem se vrátila z Japonska, kde jsem dělala instruktorku lyžování, když propukla pandemie,“ uvádí. Hranice se zavřely a ona zůstala doma. „Začala jsem pracovat jako asistentka. Jenže práce bylo málo. Většinu dne jsem seděla a čekala, než někdo zavolá, abych to mohla zapsat a vyřídit. Dny se hrozně táhly,“ říká, ale jedním dechem dodává: „Ale byla jsem vděčná, že mám zaměstnaní. Ve chvílích, kdy jsem neměla co dělat, jsem se věnovala svým zájmům a procvičovala si angličtinu.“
Když se jí pak naskytla příležitost, pozici asistenty opustila a začala učit angličtinu na soukromé základní škole a gymnáziu. „Cítila jsem se tam jako doma. Učitelský sbor byl úžasný a všem záleželo na tom, aby si děti z jejich hodin odnesly co nejvíce,“ uvádí a pokračuje: „Byla jsem v týmu čtyř učitelů. Hodiny angličtiny jsme vždy vedli ve dvojici. Každý týden jsme se potkávali a společně jsme plánovali obsah výuky. Sdělovali jsme si postřehy a vyměňovali si rady.“
Přestože Mária chodila do školy ráda a děti byly dle jejích slov úžasné, stejně cítila, že práce učitelky není to, o čem snila. „Stále jsem podvědomě hledala něco jiného,“ svěřuje se a podotýká: „Možná se jednou k učení vrátím a budu vést hodiny ve volném čase, ale na nic víc než hobby to nevidím.“
Když Mária přemýšlela, jakým směrem by se měla vydat, vzpomněla si na své blízké. „Moje spolužačka ze střední školy prošla IT bootcampem vloni. Tehdy jsem tomu nevěnovala pozornost, ale když do Green Fox Academy nedávno nastoupil můj další kamarád, zbystřila jsem,“ říká a pokračuje: „O kurzu mi hodně vyprávěl a mě to zaujalo. Začala jsem zjišťovat podrobnosti.“
Na rekvalifikaci do IT jí lákalo, že by se neustále učila nové věci, přemýšlela nad řešením problémů, mohla pracovat odkudkoliv a také získala mnohem lepší finanční ohodnocení oproti platu začínající učitelky. „Bylo to takové skloubení příjemného s užitečným a navíc mě lákala představa, že bych se mohla podílet na vytvoření něčeho, co ovlivní a ulehčí život mnohým lidem,“ říká Mária a přiznává, že vlastně ani nečekala, že by mohla výběrovým řízením projít: „Cítila jsem, že potřebuji změnu a vlastně ani nevím, jak a kdy jsem vyplnila přihlášku. Čím dále jsem se dostávala ve výběrovém řízení, tím víc jsem si uvědomovala, že se to skutečně děje a začala jsem se těšit.“
Mária uspěla a pustila se s vervou do super intenzivního prezenčního kurzu Junior programátor se zaměřením na full-stack. „Musím přiznat, že jsem nečekala, že bootcamp bude až tak náročný,“ poznamenává a doplňuje: „Slibuje, že programovat se může naučit každý i bez předchozích zkušeností. To je sice pravda, ale v takovém případě vás čeká 4,5 měsíce tvrdé práce a to každý den! Ani tak vám ale nikdo nezaručí, že látku hned pochopíte a půjde vám to jako po másle.“
První dva týdny si Mária sáhla na pomyslné dno a nad vodou jí držela motivace a vidina nové kariéry. „Bylo hodně těžké o sobě nepochybovat. Každý den byl náročný, ale zároveň velmi obohacující. Když se mi něco podařilo, měla jsem z toho velkou radost,“ svěřuje se a pokračuje: „A vidět na konci projekt, který jsme zvládli v posledním modulu dát dohromady, bylo super. Spolupráce v týmu fungovala skvěle a myslím, že lepší partu jsem si ani nemohla vybrat. Jsem ráda, že jsem se rozhodla studovat prezenčně, protože jsem tak měla možnost lépe poznat své spolužáky.“
Mária bootcamp úspěšně dokončila. Se specializací na full-stack a jazyky Javascript a Typescript nemusí mít obavy o své uplatnění. O tom, jaký by měl být její zaměstnavatel, má už i konkrétnější představu. „Přála bych si, aby byl vstřícný, uvědomoval si důležitost dalšího vzdělávání a také poskytoval prostor pro nápady,“ uzavírá povídání programátorka, která miluje slovenský folklór a sama je aktivní členkou a zpěvačkou souboru Limbora, který působí v Praze. Když zrovna ve volném čase Mária neobléká kroj, tak si zajde zahrát squash či vyrazí na kole. Případně vytáhne některou ze společenských her. Pokud se Mária stane součástí vašeho týmu, budete to právě vy, kdo se stane vítězem, protože ona je opravdový poklad.
-AŠ-
Soukromí je pro nás důležité, proto můžeš odmítnout některé typy cookies, které nejsou nutné pro fungování stránek. Avšak jejich zakázáním můžeš negativně ovlivnit svůj zážitek z prohlížení tohoto webu.
