Až 200 tisíc lidí, kteří dělají v cestovním ruchu, se ze dne na den kvůli pandemii ocitlo v nejistotě. Někteří dostali výpověď hned, jiní po několika měsících a zbylí jsou doma. Čekají na chvíli, kdy se budou moci vrátit do hotelů. Jenže tento okamžik se neustále odsouvá a ukazuje se, že i po rozvolnění nic nebude jako dřív. Chybějící zahraniční hosty ti tuzemští nahradit nedokážou. Další vlna propouštění tak nemine ani tento sektor.
Čísla za loňský rok jasně ukazují, jak obrovskému problému cestovní ruch v Česku čelí. Oproti roku 2019 zaznamenalo toto odvětí 50% propad! I když se vláda, kraje a místní radnice snažily chybějící zahraniční hosty vykompenzovat těmi tuzemskými, nepodařilo se jim to. Jestliže v roce 2019 zahraniční turisté přinesli do peněženek hoteliérů, lázeňských domů a průvodců 124 miliard Kč, o rok později to bylo pouhých 30 miliard. Ztráty byly i u tuzemských hostů, ti meziročně utratili o celých 21 miliard méně. Tyto výpadky příjmů těžce dopadly nejen na podnikatele v cestovním ruchu, ale také jejich zaměstnance.
Důsledky koronaviru pocítil nepříjemně na vlastní kůži i Martin, který pracoval jako provozní v hotelu. „Když se v Evropě objevil první potvrzený případ COVID-u 19, byl jsem zrovna na dovolené a nevěnoval jsem tomu pozornost. Myslel jsem si, že se nás to nemůže dotknout,“ kroutí hlavou. I on si tehdy, stejně jako většina lidí, myslel, že o nic závažného nepůjde. „Jenže z dovolené už jsem se do práce nevrátil. Přišel nouzový stav a vše se zavřelo. Turismus úplně utichl. Hotel byl uzavřený až do léta. Pak vedení přistoupilo ke kolektivní výpovědi. Propuštěna byla polovina zaměstnanců včetně mě,“ vypráví.
Martin tak stál před rozhodnutím, co bude dělat dál. Naděje, že najde práci ve svém oboru, se blížila nule. Chvíli uvažoval, že před vším uteče a vycestuje do zahraničí. Jenže ukázalo se, že ani tam by si nepomohl. Pandemie totiž postihla cestovní ruch napříč Evropou. „V Nizozemí způsobila obrovské zmatky. Postihla i mě, přišel jsem o druhou práci,“ potvrzuje Charlie, že i nikdy nespící Amsterdam najednou ztichl.
Pro Martina i Charlieho byla jediná cesta, a to rekvalifikace. Jelikož oba bavily technologie, rozhodli se pro rekvalifikační kurz Junior programátora. Díky bootcampu, motivaci a chuti změnit svůj život se za čtyři měsíce přeškolili na junior programátory, po kterých je na trhu práce stále vysoká poptávka. Sotva tak převzali potvrzení o absolvování rekvalifikačního kurzu nastoupili na nová místa, jeden do firmy Accenture, druhý do firmy Mibcon.
Podle odhadů ekonomů Martin i Charlie udělali jedině dobře, protože prognózy na letošní rok 2021 jsou dosti pesimistické. Optimistický odhad, který nepočítal s jarním lockdownem, uváděl ztrátu 50 miliard korun oproti roku 2019. Reálnější data hovoří o poklesu nejméně 97 miliard a ty skeptičtější dokonce o poklesu 165 miliard, což je ještě větší propad, než jakému podnikatele čelili v loňském roce. S ohledem na to, že stále není jisté, kdy dojde k uvolnění restrikcí a jak rychle (či spíše pomalu) se budou vracet zahraniční hosté, je téměř jisté, že ani ti zaměstnanci, kteří jsou v programu Antivirus, nemají zdaleka jistotu, že se budou mít kam vrátit. Analytici totiž předpokládají v následujících měsících další vlnu propouštění a rostoucí počet firem z cestovního ruchu v úpadku.
Pokud máte obavy o svou profesní budoucnost, zvažte, zda není nejvyšší čas na změnu profese a start nové kariéry. Třeba vám v rozhodnutí pomohou příběhy těch, kteří to zvládli!