Pohostinství se z krize hned tak nevzpamatuje, lidé z něj prchají
Je to jedno z nejvíce postižených odvětví vůbec. Koronavirus českému gastru zasadil tvrdou ránu. Ztráty dosahují 414 milionů korun denně. V součtu jde za týden podle expertů o tři miliardy. Situace je dále neudržitelná. 43 % restaurací zůstalo během pandemie zcela uzavřených a část z nich propustila zaměstnance. Ti tak hledají práci, kde se dá. Někteří zamířili do továren, jiní se rozhodli pro rekvalifikační kurzy a přešli do jiných oborů. Návrat zpět bude obtížný pro všechny.
Ekonomové odhadují, že po rozvolnění uzávěry neotevře každá třetí restaurace. Ty, co přežijí, čekají další krušné chvíle. Všechny do jedné totiž někoho propustily a pak budou mít velké problémy sehnat náhradu. Kuchaři a číšníci se během krizového roku museli přizpůsobit a mnoho z nich přešlo jinam. Najít dobré a zkušené lidi do kuchyně a „na plac“ bude obrovský problém.
K pásu jako dělníci
Značná část z propuštěných zaměstnanců volila cestu nejmenšího odporu a nastoupila do výroby jako nekvalifikovaní dělníci. V průmyslu a tzv. montovnách během té doby přišli na to, že tato práce není tak náročná jako ve službách a také si více vydělají. O tom, že by se vrátili zpět do restaurací, až otevřou, přemýšlí jen málokdo z nich. Může za to i trvající nejistota, jak vlastně budou nastavená pravidla rozvolnění a zda se s případnou další vlnou pandemie, způsobenou jinou mutací viru, gastro podniky opět neuzavřou.
To potvrzuje i Ondřej, který v tomto odvětví strávil dlouhé roky. „Paradoxně koronavirus dal spoustě lidí šanci změnit profesi. Jestli před tím váhali, zda z gastra odejít či zůstat, pak tu změnu udělat museli. Najednou skončili na ničem. Byli bez peněz a neměli z čeho žít,“ říká. On měl však štěstí, že krátce před vypuknutím pandemie se rozhodl obor změnit. Měl však mnohem větší ambice než stát u pásu, a proto přešel do IT a stal se programátorem.
Za lepším do IT
Podobné váhání, zda zůstat či odejít z gastra, zažil v minulosti i Filip. „Neuměl jsem si představit, že bych byl za barem i za 20 let,“ přiznává a dál se svěřuje: „Uvědomil jsem si, že to nechci dělat. Možná v tom sehrálo roli i to, že ne vždy jsem si vybral správného zaměstnavatele. Každý rok jsem se tak utvrzoval v tom, že to není pro mě to pravé.“
Také Filip se rozhodl udělat razantní změnu a dal gastru sbohem. Nastoupil do rekvalifikačního kurzu Junior programátora a za čtyři měsíce se z něho díky bootcampu stal programátor. Byl natolik úspěšný, že zakotvil u společnosti Accenture. Výrazně si tak polepšil nejen platově, ale hlavně získal jistotou a perspektivu do budoucna v oboru, který zažívá boom a ani případná další vlna pandemie mu neublíží.
Schyluje se k další vlně propouštění
Ač to zní možná podivně, to nejhorší mají restaurace a jejich lidé ještě před sebou. V tuto chvíli mohou totiž podniky čerpat státní podporu a příspěvky na zaměstnance, kteří jsou doma. Jenže náklady na energie, nájmy a také často nezaplacené faktury za dodávky potravin je brzy doženou. Spolu s rozvolněním totiž přijde bolestná realita.
Po skončení podpůrného programu Antivirus se očekává masivní propouštění. Ekonomové odhadují, že z odvětví odejde až 30 % lidí, což představuje 24 tisíc osob. Pokud budou chtít restaurace a bary přežít, nezbude jim nic jiného než drasticky snížit náklady, což bez snížení počtu personálu nepůjde. Nastane tak paradoxní situace, že část podniků by potřebovala kuchaře, číšníky a servírky přijmout, ale nebude si to moct dovolit. Takže provoz budou muset zvládnout s omezeným počtem stávajících zaměstnanců.
Ukazuje se tak, že ti, co se rozhodli nečekat a pustili se do rekvalifikace, byli více než prozíraví. Pokud se nacházíte v podobné situaci, nevěšte hlavu. Ne všechny cesty nutně končí ve výrobě a u pásu, jsou i mnohem zajímavější profese, kde se můžete uplatnit a třeba vám dodají odvahu Filip s Ondřejem, kteří se s nelehkou situací a změnou oboru dokázali poprat.
-AŠ-
