Měkké dovednosti budou v éře AI ještě důležitější

Co přesně se skrývá pod pojmem měkké dovednosti?

Jde o osobnostní rysy a schopnosti, které pomáhají člověku spolupracovat s ostatními a přispívají k dobrému výsledku. Právě proto hrají tak velkou roli při výběrových řízení na IT pozice. Opakovaně se setkáváme s tím, že naši nejlepší absolventi původem z technických oborů se hůře dostávají přes pohovory s HR manažery, jestliže jsou slabší v měkkých dovednostech. Pro firmu je totiž mnohem snazší prohloubit technické znalosti nováčka, pokud už má nějaké znalosti programování, než ho naučit spolupracovat s ostatními a fungovat v týmu.

‍

Jaké měkké dovednosti musí mít programátor?

Nejdůležitější je, aby si byl člověk vědom svých silných a slabých stránek i limitů. Měl by mít ponětí o tom, co v něm vyvolává stres a frustraci. Tyto pocity jsou samozřejmě v pořádku a každý je prožíváme, ale to, co z nás pak dělá dobré týmové hráče je schopnost je rozpoznat a na základě toho konat. Třeba už jen jejich „příznaky“ a díky tomu předejít situaci, kdy člověka tyto emoce ovládnou. 

Komunikační dovednosti jsou základem úspěchu a bez nich z nikoho dobrý programátor nebude. Vývojáři totiž často spolupracují s různými lidmi. Kvůli odlišným povahám a způsobu myšlení může docházet k drobným či větším střetům a nedorozuměním. Aby člověk takovou situaci zvládl, je nutné, aby dokázal správně asertivně komunikovat. Při práci v týmu je důležitá i zpětná vazba – její dávání a přijímání. Zkrátka, je potřeba umět řešit problém neemotivním způsobem a používat vyjádření, které jsou pozitivní a případně vedou k deeskalaci situace. Ideálně pak, hlavně u zpětné vazby, obsáhnout také prostor na růst a z dlouhodobého hlediska želaný výsledek. 

Zásadní vlastností je pak empatie, tedy schopnost vcítit se druhého. Právě empatie úzce souvisí s komunikačními dovednostmi. Cítí-li člověk, že mu někdo naslouchá, snáze vyjádří své názory a podělí se s ostatními o své myšlenky. Na tom je založen brainstorming, jehož cílem je generovat nové nápady a vzájemně se inspirovat. Ovšem empatie se uplatní i při konzultacích, kdy musí programátor řešit problém s někým, jehož technické dovednosti jsou na nižší úrovni než jeho vlastní. V takovém případě je potřeba projevit trpělivost, snažit se porozumět druhému, jeho potřebám a následně přijít s vhodným řešením.

Mezi soft skills patří i prezentační dovednosti, které HR manažeři prověřují už během náboru, kde se musí uchazeči řádně „prodat“. Vývojáři ovšem kromě svých zkušeností a osobnosti musí zvládnout odprezentovat i svůj návrh řešení úkolu, který jim byl zadán v rámci technického pohovoru. Tím to ale nekončí. Ve většině firem totiž programátoři pravidelně představují svoji práci. Někde jde o týdenní shrnutí, jinde je interval delší. Nejrůznější prezentace jsou také nedílnou součástí práce developerů.

Pokud má programátor práci s pružnou pracovní dobou, případně využívá home office, musí zvládat i time management. Může si sice sám organizovat svůj pracovní čas, ale úkoly musí mít splněné v termínu, což vyžaduje dobré plánování a sebekázeň. 

Další velmi užitečnou vlastností u developerů je přizpůsobivost. Obor IT se neustále vyvíjí a mění. Ajťáci se tedy často musí popasovat se situacemi, které vyžadují flexibilní přístup a adaptaci na nové prostředí a technologie. 

Měkké dovednosti nejsou jen o fungování v kolektivu. Ovlivňují i to, jak člověk dokáže komunikovat se zákazníky a svým okolím. Proto na jejich rozvoj klademe v našem bootcampu velký důraz a prověřujeme je u zájemců o studium už během výběrového řízení. 

‍

Jak prověřujete měkké dovednosti během výběrového řízení?

Hodnocení těchto dovedností je poměrně časově i psychicky náročné, ale snažíme se, aby celý proces probíhal hladce a bez zdržení. Zájemci o kurz na začátku vyplní krátký hravý test a při individuálním pohovoru si pak děláme ucelenější obraz osobnosti uchazeče. Zajímá nás např. proč se do kurzu hlásí a co je jejich motivace, nebo také to, jak ve svém životě přistupují k náročným situacím. Kontext je v těchto případech hodně důležitý a právě proto se hodí mít na pohovoru a u interpretace výsledků testu psychologa. V rámci posledního kroku výběrového řízení, kterým je simulace, musí uchazeči ve dvojici s pomocí mentora vyřešit určitý úkol. Během řešení problému je sledujeme a všímáme si toho, jak se kandidáti chovají. Zda jsou otevření nápadům druhého, jak spolu dvojice komunikuje a jestli se vzájemně uchazeči podporují když mají odlišné technické znalosti. 

‍

Dají se měkké dovednosti zlepšit? Jak je rozvíjíte v rámci bootcampu?

Soft skills se dají zlepšit. Někdy to vyžaduje kratší a jindy delší čas. Záleží vždy na typu osobnosti a množství prostoru, který je k rozvoji potřeba. Každý může být v nějaké dovednosti víc na začátku, nebo již hodně zkušený. Například pokud je někdo perfekcionista, může být změna složitější a trvat déle. Obecně pro všechny měkké dovednosti platí, že nejefektivnější cestou pro jejich zlepšení jsou nejrůznější cvičení a praxe. V Green Fox Academy proto děláme tréninky v malých skupinkách, kde si naši studenti zkouší nejrůznější věci. V rámci školení prezentačních dovedností jim dáváme tipy a rady, jak dobře vystupovat. Studenti pak zkouší prezentovat a my jim dáváme zpětnou vazbu, na čem by měli zapracovat. V průběhu kurzu vidíme jejich pokroky a mnozí urazí opravdu velký kus cesty. Ovšem to není ani zdaleka jediné téma, kterému se v rámci školení soft skills věnujeme. K dalším patří time management, hospodaření s energií a nabízíme také workshop zaměřený na sebepoznání. Jeho cílem je, aby studenti poznali svou osobnost a zjistili, na jaké stresory reagují. Pak jim pomáháme se s nimi vypořádat. Jakmile toto studenti zvládnou, následuje školení o technikách zpětné vazby, kde si vzájemně poskytnou zpětnou vazbu týkající se projektu, na kterém pracují. 

‍

S čím studenti nejvíce bojují?

Určitě jsou to prezentace. Jde o základní dovednost, ale pro mnohé představuje spoustu stresu. Studenti musí prezentovat v angličtině. I když jinak jazyk zvládají, při vystoupení bývají hodně nervózní. Velkou roli v tom hraje také fakt, že mnoho studentů z kurzů Junior programátor/ka jsou v podstatě introverti. Zaměřují se na řešení problému a není jim příjemné se prodávat při pohovoru. Snažíme se je přesvědčit, aby to vnímali jako příležitost k rozvoji svých dovedností. Pokud se během skupinového tréninku objeví nějaký hlubší problém či osobní blok, tak danému studentovi či studentce nabízíme individuální koučink, při kterém se pokusíme hledat řešení.

‍

Nástup umělé inteligence zásadně změní práci programátorů. Jaké nároky pak na ně budou kladeny?

Už teď mnoho odborníků tvrdí, že „tvrdou část“ programování by mohl v dohledné době převzít ChatGPT. Jenže ten nikdy nedokáže nahradit tu lidskou stránku. Proto firmy hledají programátory, kteří jsou nejen technicky zdatní, ale také dokážou spolupracovat, jsou otevření, empatičtí, nebojí se převzít odpovědnost a zvládnou vykomunikovat i obtížné zadání. To je něco, co AI nedokáže. Empatii totiž potřebujete už v tom, abyste ChatGPT položili správnou otázku. Na internetu koluje vtípek, který mluví o tom, že na to, aby AI úplně nahradila programátora, bude muset klient přesně vědět, co chce. I když budeme moct v budoucnu svěřit umělé inteligenci mnohem více úkolů, tak developeři budou stále hrát ve vývoji softwaru stěžejní úlohu. Jen se v jejich případě do popředí posunou měkké dovednosti na úkor těch technických.

‍

-AŠ-

‍