Publikováno:
10. června 2021

Bootcamp nebo vysoká škola? Velký rádce, jak do IT

Práce programátora je lukrativní, láká stále více lidí a to i čerstvé maturanty. Klíčová otázka, kterou si většina ze zájemců o obor IT pokládá, je, jak a kde získat potřebné znalosti a dovednosti. Bude lepší tradiční vysoká škola nebo bootcamp, který je rychlejší? Obě varianty mají mnoho výhod a ty hlavní, které vám pomohou se rozhodnout, najdete v tomto porovnání.

Než dojde na klady a zápory studia, není na škodu si zopakovat, co je vlastně bootcamp. Jde o nový trend ve vzdělávání, který má podobu několikaměsíčního intenzivního kurzu. Nudnou teorii zde z velké části nahrazuje praxe a studenti se často učí na reálných projektech. Díky tomu získají nejen potřebné znalosti a dovednosti, ale i konkrétní představu, jak to v novém oboru funguje. Více o tom, co přesně je bootcamp, se můžete dočíst zde. Tento přístup se těší velké oblibě v zámoří. To dokládají i čísla z historie. Jestliže první programovací bootcamp byl otevřen v USA v roce 2011, tak o šest let později už jich ve Spojených státech fungovalo 95. Délka kurzů se však různí, trvají od 8 do 36 týdnů. Nejvíc jich však nabízí intenzivní studium na 10 či 12 týdnů. Fenomén se postupně rozšířil i do západní Evropy a první vlaštovky jsou už i v Česku. Tento přístup se těší velké oblibě v zámoří a stále častěji se prosazuje také v západní Evropě. První vlaštovky jsou už i v Česku. Oproti tomu klasické vysoké školy sází zejména na teorii. Ovšem obě instituce vám mohou hodně dát.

„I když mnozí tvrdí, že všechny informace lze někde dohledat, tak některé věci, které uslyšíte na přednáškách nebo je dostanete uceleně ve studijních materiálech v bootcampu, v žádných knihách či na internetu nenajdete,“ uvádí Lukáš Kotrbatý, student magisterského studia FEL ČVUT a zároveň mentor programování v bootcampu, jeden z hlavních důvodů, proč jít programování studovat na VŠ či do programovacího bootcampu jako je Green Fox Academy. Při zvažování, která forma studia je pro vás vhodnější, si musíte v hlavě srovnat, co od něj vlastně očekáváte a jaké jsou vaše priority. Od toho se totiž bude odvíjet mnoho dalších věcí.

Měsíce vs. roky

Prvním a rozhodujícím faktorem může být čas. Chcete-li si prodloužit bezstarostné mládí a po maturitě ještě několik let studovat, pak je pro vás vysoká škola či univerzita tím pravým místem. Tedy za předpokladu, že vám sedí styl českého školství. Pokud se ale chcete postavit na vlastní nohy co nejdříve, jděte do bootcampu. Tam se z vás stane programátor a dveře do lukrativního oboru se vám otevřou už za čtyři měsíce. Než vaši kamarádi dokončí vysokou školu a budou mít v ruce diplom, vy už budete dávno patřit k seniorním programátorům a budete mít nejen velký náskok v praxi, ale také v platu.


Než vaši kamarádi dokončí vysokou školu a budou mít v ruce diplom, vy už budete dávno patřit k seniorním programátorům a budete mít nejen velký náskok v praxi, ale také v platu.

Jasně stanovená cena vs. životní náklady vysokoškoláka

Mnozí říkají, že studium v bootcampech je drahé. Leckoho může částka začínající na 115 tis. Kč bez DPH odradit, ovšem v porovnání se zahraničím jsou bootcampy v Česku stále ještě levné. Průměrná cena v USA se letos vyšplhala na 13,6 tis. dolarů (285,6 tis. Kč). V západní Evropě to pak je od 6,5 tis. do 10 tis. eur (od 165,1 tis. do 254 tis. Kč). Na druhou stranu výhodou všech bootcampů je, že přesně víte, kolik zaplatíte. Porovnání ceny se studiem na VŠ je pak nejsnazší v USA, kde univerzitní vzdělání programátora vyjde na 144 680 dolarů, což je tedy více jak desetinásobek. V Evropě, kde převažuje systém veřejných vysokých škol a studium je na nich zdarma, lze tak maximálně porovnávat náklady. Ovšem pokud spočítáte kapesné, ubytování, učební pomůcky, skripta atd. na tři až pět let, pravděpodobně se budete blížit k půl milionu.

Hloubka vs. šířka znalostí

Dalším kritériem mohou být znalosti, které získáte. „Vysoká škola je určena především pro studenty, kteří chtějí mít všeobecný přehled o oboru nebo pokračovat ve vědecké činnosti. Jestliže je motivací studenta uplatnění na trhu práce nebo ho zajímá jen jedna konkrétní činnost (programování či síťařina), pak je lepší navštívit bootcamp,“ říká Pavel Beránek, jenž působí jako lektor na katedře informatiky na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a zároveň jako mentor programování v Green Fox Academy. 

Podobně to vidí i Amy Hriadelová, která taktéž působí jako mentorka v Green Fox Academy a zároveň je studentkou magisterského oboru FEL na ČVUT. „Na vysoké škole budete mít přednášky z matematiky, fyziky či statistiky. Učit se budete algoritmizaci, vývoj aplikací webových, mobilních i desktopových a dojde třeba i na umělou inteligenci, přičemž hodně záleží na specializaci a oboru,“ poznamenává a dodává: „Jako absolvent vysoké školy získáte velký přehled a dostatečně dobré znalosti pro jakoukoliv sféru informatiky.“

Ovšem tady platí známé Paretovo pravidlo, že z toho, co se naučíte, využijete sotva
20 %. Zbylých 80 % vyložené námahy přijde vniveč. Na to naráží i Lukáš Kotrbatý, mentor bootcampu, který právě dokončuje studium na FEL ČVUT: „Je otázkou, jak moc vlastně všechny studované předměty využijete. Jako absolvent vysoké školy se sám můžete rozhodnout, které oblasti se budete věnovat. Bootcamp to udělá za vás a vzdělá vás jen v dané oblasti bez nutnosti studování další teorie. Abyste se stali junior programátorem, tak na to čtyři měsíce opravdu intenzivního studia stačí.“

Pokud tedy máte jasno už předem, pak právě dobrý programovací bootcamp je pro vás tím pravým. Ovšem v obou případech to chce trpělivost a odhodlání. „Naučit se programovat není dovednost, kterou se člověk zvládne za pár dní. Jsou to stovky hodin práce a učení, než látku pochopíte. Následně vše musíte procvičovat na úlohách či projektech,“ připomíná mentorka Amy. 

„Abyste se stali junior programátorem, tak na to čtyři měsíce opravdu intenzivního studia stačí.“

Programovací bootcamp vs. studium vysoké školy
Porovnání vzdělávacích institucí v oblasti IT, programovacího bootcampu a vysoké školy

Bootcamp programování od Green Fox Academy

Motivace vs. nezájem

Jestli svého cíle dosáhnete, je jen a jen na vás. Musíte být opravdu motivovaní, protože nikdo jiný z vás ajťáka neudělá. Když ze svého odhodlání slevíte, budete mít problém. A právě atmosféra a motivace jsou v obou prostředích zcela odlišné. „Když jsem v roce 2015 nastupoval do prvního ročníku na ČVUT bylo nás v ročníku 1300. Na přednášky a cvičení nás pak chodilo asi 500. Na začátku studia jste na vysoké škole v podstatě jen číslo ve statistice,“ říká Lukáš ze své vlastní zkušenosti a potvrzuje tak, že úmrtnost je zde extrémně vysoká. Naopak v bootcampu platí téměř rovnítko mezi těmi, kteří projdou náročným přijímacím řízením a do kurzu nastoupí, s absolventy. Jen minimum studentů nezvládne závěrečné zkoušky. Přijímací řízení do bootcampu je totiž nastavené tak, aby jím prošli jen zájemci, kteří mají velkou pravděpodobnost kurz úspěšně dokončit. Neplýtvá se tak ničím časem.

Individuální přístup vs. masové publikum

S tím souvisí také přístup obou vzdělávacích institucí. „V prvních ročnících vysokých škol, kde studenti často vstupují do pro ně neznámé oblasti, je jich na hodinách v přednáškové aule kolem 100 i více, takže není možnost řádně prodiskutovat látku. Vysokoškolský pedagog má v místnosti patent na rozum a jednostranně předává znalosti. Tento model by byl podle mě pochopitelný, kdyby neexistoval internet,“ říká kriticky profesor a mentor Pavel a dál se zamýšlí: „Na nepovinné přednášky často studenti nechodí. Navštěvují až cvičení, kde se prakticky trénuje to, co se probíralo na přednáškách, kde chyběli, a přesto látku zvládají. Nicméně cvičení jsou maximálně dvě hodiny týdně, takže se nejedná o příliš intenzivní trénink dovedností. Je tak na zvážení, zda tento model přednášek není zbytečný a nebylo by vhodnější nechat teoretické studium na doma.“

Přesně touto cestou jde bootcamp. „Studentům dáváme předem materiály na prostudování. Mají za úkol si články či videa projít a snažit se z nich pochopit co nejvíce informací. Teprve pak si společně materiály procházíme a ukazujeme si je na konkrétních příkladech. Vysvětlujeme si to a odpovídáme na dotazy,“ popisuje mentorka Amy, jak funguje studium teorie v bootcampu, a pokračuje: „Díky tomu je student na hodinu připravený. Po společném opakování následuje workshop, kdy si téma procvičujeme na příkladech. Jejich náročnost se stupňuje tak, aby byl student schopný zvládnout základy i náročnější úlohy.“ 

Rozdíl je také v počtu účastníků ve skupinách. Jestliže cvičení na vysokých školách jsou zhruba po dvaceti, pak v bootcampu jde o tým pěti až sedmi lidí. „Při workshopu se tak mohu individuálně věnovat každému studentovi a pomáhat mu řešit problémy. Navádím ho na řešení a on se k výsledku dobere sám, proto je výuka mnohem efektivnější a studenti se posouvají rychleji,“ říká Amy a dodává: „Jde hlavně o to, aby danému problému porozuměli.“


Mentoři vs. profesoři

Rozdílný přístup mají nejen instituce, ale také jejich pracovníci. „V tom je největší rozdíl! Na vysoké škole jste na většinu věcí sami. Přestože přednášející vám dají možnost konzultací, nakonec je to většinou o samostudiu,“ prohlašuje Lukáš a porovnává s bootcampem: „Na druhé straně mentor se vás snaží postrčit tím správným směrem. Samozřejmě je to také o samostudiu, ale v bezpečnějším prostředí. Student ví, že se má vždy na koho obrátit. Na vysoké škole často mentory nahrazují spolužáci, kteří jsou v daném předmětu schopnější než vy, ale občas se stane, že takového studenta-mentora prostě nenajdete.“

Podobně skepticky vidí přístup kolegů ke studentům na univerzitě i Pavel. „Vysokoškolští zaměstnanci jsou napůl pedagogové a napůl vědečtí pracovníci. Z mé zkušenosti značná část pedagogů neučí ráda a bere to jako nutné zlo, které ubírá čas jejich výzkumné činnosti,“ smutní a doplňuje, že ale existují výjimky: „V tomto jsou lepší například pedagogické fakulty, které prošli alespoň didaktikou, pedagogikou a psychologií a trošku lépe chápou potřeby studentů a proces učení.“ Právě tohle rozčarování z přístupu přivedlo Pavla do bootcampu, kde se stal mentorem. „Tady jsou totiž především ti, které vyloženě baví učit, pomáhat a posouvat lidi v jejich kariéře a životě, což je mi blízké,“ říká. 

Zajištěná práce vs. nejistota

Poslední, ale možná nejdůležitější věc, kterou musíte vést v patrnosti, je uplatnění v oboru. V IT je neustálý hlad po odbornících, takže práci seženete skoro vždycky. Ovšem může vás nepříjemně překvapit, že věci, které jste se učili, jsou už dávno pasé a technologie pokročily. To se týká zejména vysokých škol. „Největší slabostí výuky zde je, že akademického pracovníka motivuje ke zlepšení a zvyšování své kvalifikace především publikace vědeckých článků.  To znamená, že musí být úzce zaměřeným expertem ve své oblasti. Vysokoškolský pedagog se vzdělává zejména z novinek ve vědeckých časopisech a nikoliv z technologických potřeb trhu,“ popisuje pedagog informatiky Pavel a pokračuje: „Pokud někdo touží vymyslet něco nového, co začne celý svět využívat (například nový typ neuronové sítě), pak mu vysokoškolští odborníci dodají potřebné materiály a naučí ho proces vědeckého bádání. Z pohledu aktuálních trendů a inovací se jedná ale o odlišný svět, než je svět potřeb trhu práce.“

Na vysokých školách tak vznikají paradoxy. „Soutěží mezi sebou v tom, kdo dříve přijde na něco inovativního pro trh práce, ale tyto inovace nemusí samy používat pro svůj chod,“ líčí lektor z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a dodává: „Mnoho technologií by však mělo být standardem i na vysokých školách, a to zejména v IT. Bohužel tomu tak není, protože pedagogové nejsou motivovaní k jejich zavedení.“

To bootcamp na druhou stranu úzce spolupracuje s podniky. „Jeho absolvent bude mít zkušenosti s tím, jak to chodí při práci na firemních projektech. V jedné části kurzu se totiž tato činnost simuluje,“ říká Amy a také jedním dechem uzavírá: „Další zkušenosti pak student bude nabírat přímo ve firmě, která ho po úspěšném ukončení programovacího bootcampu zaměstná.“ V případě Green Fox Academy totiž mají absolventi garanci umístění a práce v novém oboru. Oproti tomu bakaláři či inženýři z vysokých škol si musí zaměstnání najít sami.

Pokud stále váháte, tak zde najdete přehledně porovnání a výhody či nevýhody studia v bootcampu či na vysoké škole.

Hlavní plusy a mínusy obou vzdělávacích institutcí:

1) Bootcamp

průvodce a rádce v podobě mentora během studia

při problému naznačení směru a student si sám dojde k řešení, díky tomu si látku lépe zapamatuje

úzká spolupráce s firmami 

sledování aktuálních trendů a využívání nejmodernějších technologií

pružná reakce na požadavky trhu práce

velká motivace všech studentů 

➖ pouze jedna specializace, a to programátor (se zaměřením na frontend, backend či full stack)

➖ získáte základy

Přijímací řízení do programovacího bootcampu


2) Vysoká škola

kontakty na budoucí odborníky různého zaměření z řad spolužáků

společenský vysokoškolský život 

velké množství specializací v různých oborech souvisejících s IT

chybí vedení (musíte spoléhat na spolužáky)

ukázání řešení přednášejícím

menší motivace studentů pro dokončení studia a s tím související velká „úmrtnost“ 

zaostalost oproti aktuálním trendům a zastaralé technologie

 ignorace požadavků trhu práce


RELEVANTNÍ ČLÁNKY:

Bootcampy jsou budoucností vzdělávání a rekvalifikací

Holky nebojte se programování, je skvělé, říká mentorka Amy

Bootcamp místo vysoké školy byl pro Janu Olšanskou ideálním řešením

TOP 10 profesí, na které nepotřebujete diplom

Před studiem programování na VŠ dala Markéta přednost bootcampu

MENTORING je forma výuky založená na důvěře

-AŠ-


Staň se i ty programátorem/kou!

Poznej naše kurzy programování:

Číst dále

 Eventree
AutTalk
Ceskomoravská
CitySpy
D&O consulting
Feel Good Company
IN-SPIRO
Informuji
Kiwi
Kudyznudy
M.arter
Nestle
Prague Monitor
Prague TV
ReactiveExp
StartupJobs
jooble
ČMAPM