Položte tuhle otázku developerům a zvednete je ze židle. Nic jiného totiž v současnosti nebudí takové vášně a diskuze. Možnosti umělé inteligence každým rokem exponenciálně rostou. Chytré stroje brzy nahradí nejednoho zaměstnance. Jenže až donedávna samotné vývojáře nenapadlo, že by i oni mohli být v ohrožení. Opravdu na ně jednou dojde? Nebo má AI limity, kvůli kterým nepřekročí svůj stín?
Přes 500 zaměstnavatelů a více jak 900 zaměstnanců napříč obory vyzpovídala společnost Hays, která se věnuje náboru. Odpovědi ukázaly zajímavé trendy. Dobrou zprávou je, že 56 % podniků bude letos přijímat nové lidi! Mzdy pak plánuje zvýšit 69 % zaměstnavatelů. Ovšem ani to firmám nemusí stačit v případě ajťáků. Ti totiž průměrně najednou řeší pět až šest nabídek.
Ačkoliv se DevOps v poslední době skloňuje ve všech pádech, jen málokdo přesně ví, co se za tímto pojmem ve skutečnosti skrývá. Jasno ale mají přední analytické firmy, které mu předpovídají zářnou budoucnost. Podle nich trh DevOps dosáhne za čtyři roky 15 miliard dolarů. Přitom ještě v roce 2018 šlo o „pouhé“ 3,42 miliardy. S aktuálním boomem tohoto přístupu k vývoji softwaru souvisí i prudký nárůst poptávky po odbornících.
Tři slovní spojení, která se v poslední době skloňují snad ve všech pádech. Ovšem rozlišit, kde jedno končí a druhé začíná, není vždy zcela snadné. Pochopení jejich významu nepomáhají ani samotní odborníci a softwarové firmy. První v nich vidí protiklady, druzí je zase dávají vedle sebe a považují je za synonyma. Je proto na čase v tomto „hokeji“ udělat trochu pořádek a vytyčit pomyslné mantinely!
Podle odhadů poroste trh s low code vývojovými platformami o 31,3 % ročně, a to až do roku 2030. V tu chvíli dosáhne podle společnosti P&S Intelligence hodnoty téměř 191 miliard dolarů. Tento boom s sebou nese obrovskou poptávku po low code vývojářích a zásadně tak mění trh práce. O tomto fenoménu a příležitostech, jež nabízí, diskutovali odborníci a zde jsou jejich nejzásadnější postřehy.
Aktuálně je v Česku 210 tisíc ajťáků. Ti představují pouhá čtyři procenta ze všech pracujících. Ovšem to by se mělo v nejbližších letech radikálně změnit. Odborníci odhadují, že do pár let jich bude desetkrát tolik. Číslo raketově vzroste díky tomu, že se z lidí pracujících s počítači stanou „programátoři“ využívající low code či no code nástroje. Právě oni by podle Gartneru měli jednou vyvíjet až 80 % softwaru.
Začínala jako backend programátorka. Nakonec se však nechala Jiřina Kopsová zlákat do nadnárodní firmy, kde vyměnila klasické programování za low code. Zajímá vás, v čem vidí jeho hlavní výhody a nakolik pro ni byla změna složitá? Pak čtěte dál!
Jak roste trh low-code, tak se množí i fámy, které se s ním spojují. Mnozí tomuto fenoménu vůbec nerozumějí, a proto snadno uvěří nesmyslům. Tady je pět těch největších omylů a mýtů, které se ve spojitosti s low-code objevují. Zjistěte, kde se vzaly a co za nimi stojí!
Na trhu práce je o „ajťáky“ rvačka. Jenže vysokoškolské ročníky tomu úplně neodpovídají. Ač se zájem o studium IT oborů za posledních 20 let zdvojnásobil a počet studentů stabilně roste, absolventů nepřibývá. Každý pátý student VŠ nedokončí vůbec a 72 % se spokojí „jen“ s bakalářským titulem. Tady jsou nejčastější důvody, proč stoupá úmrtnost na univerzitách.
Nikde jinde vám nedají tolik a tak rychle. I jako začátečník, tedy úplný junior, v oboru dostanete průměrně 47 tisíc korun hrubého měsíčně. Za dva až tři roky na pásce budete mít o třicet víc a po pěti letech budete minimálně 100 tisíc. Budete-li opravdu dobří, pak vám firmy ochotně dají i čtvrt milionu!
Preferujete-li mužský kolektiv, pak se budete mezi ajťáky cítit jako doma. Na devět pánů tam připadá jedna žena. Ovšem poměr se může brzy změnit. Univerzity i bootcampy hlásí nárůst studentek a v některých třídách už jich je rovná čtvrtina. Může za to nejen perspektivní budoucnost oboru, akce organizátorů rekvalifikací, ale i zájem zaměstnavatelů. „Naším cílem je, aby byl u nás poměr žen a mužů do roku 2025 vyrovnaný,“ říká Šárka Vránová ze společnosti Accenture.
Leccos! Aktuálně třetí nejpopulárnější programovací jazyk světa se využívá zejména k tvorbě mobilních aplikací a serverových backendů. Javu využívají velké nadnárodní korporáty, střední podniky, ale i malé firmy. Pokud si zvolíte právě tento jazyk, rozhodně neprohloupíte. Uplatnění budete mít široké a práce se pro vás vždycky najde.
Software development je náročná a hlavně velmi specifická disciplína. Není jen o psaní kódu a vytváření aplikací. Pokud chcete v oboru uspět, musíte toho umět mnohem víc. Pouhý diplom a certifikát vám stačit nebudou. Měli byste zvládat práci v týmu, dobře zformulovat zadání a hodit se vám budou i základy projektového řízení.
Už loňský rok patřil ajťákům. Koronavirus donutil nejen soukromou sféru ale i tu veřejnou urychlit digitalizaci a začít maximálně využívat nové technologie. Programátoři, experti na kybernetickou bezpečnost a cloudy si mohli mnout ruce. Zájem o ně byl extrémní a i letos budou na roztrhání. Zajímá vás, kterých osm pozic v IT bude letos nejžhavějších? Podle personalistů a vedoucích IT oddělení to budou právě tyto:
Uplynulý rok jasně ukázal, která práce je nad zlato. V TOP pětce si mohli mnout ruce zejména krizoví manažeři a IT specialisté. První, jejichž služeb letos využil nejeden podnik, se radovali z měsíčního výdělku 200 tisíc. Ti druzí, kterých je ale o poznání více, si měsíčně přišli na 60 až 150 tisíc korun. Ovšem jsou to právě ajťáci, jimž se během pěti let nástupní plat téměř zdvojnásobil a pandemie poptávku po nich ještě zvýšila.
Žádné jiné odvětví neprochází takovou evolucí jako IT. Využití programování exponenciálně roste napříč obory. S tím se rodí i stále další a další programovací jazyky. „Je jich hrozné kvantum,“ připouští Esy Crux, senior mentor Green Fox Academy a doplňuje: „Pořád se však na špici drží Java a C#.“
Pátý nejpoužívanější programovací jazyk na světě má své zaryté příznivce a v současnosti zažívá boom. Oblíbily si ho velké korporace, které si v něm nechávají tvořit svá business řešení i menší firmy. Pokud se chcete dostat na výsluní mezi programátory a dělat na zajímavých věcech, pak je rozhodně C sharp tou správnou volbou. Na trhu práce je poptávka po software developerech ovládající C# stejně vysoká jako po „javistech“.
Jde o nejpoužívanější programovací jazyk na světě. Vývoj v backendu se až na výjimky dělá právě v ní. „Aplikace v Javě lze spustit téměř všude. Jsou multiplatformní a přenositelné,“ vyjmenovává výhody tohoto programovacího jazyka David Bohmann, Java developer. V dnešní době stačí mít na LinkedInu uvedeno, že ji ovládáte, a firmy vás během několika hodin doslova zasypou nabídkami práce.
Pandemie nepostihuje jen lidi, ale těžce zasáhla i ekonomiku. Ztráty firem narůstají každý den a mnohé z nich už propouští. Podle odborů přijde o místo 400 až 450 tisíc lidí. Kromě nich na úřady práce zamíří i dalších zhruba 100 tisíc živnostníků. Nejohroženějšími obory jsou cestovní ruch, služby, obchod a výroba. Naopak o práci se nemusejí bát ajťáci. Je jich takový nedostatek, že ani recese či krize způsobená koronavirem se jich nedotkne. Proto, pokud uvažujete o změně oboru, je IT dobrou volbou.
Více jak polovina zaměstnanců u nás není spokojena v práci. Lidem chybí uznání šéfa, jsou přepracovaní a často zažívají ponižování. Výjimkou není ani šikana, kterou si prochází dokonce pětina pracujících. Také máte negativní pocity, jen co ráno otevřete oči a představíte si, co vás dnes v práci čeká? Pak začněte přemýšlet o změně místa, či profese! Jsou totiž obory, kde si vás budou hýčkat.
Předpovědi expertů se začínají naplňovat. Nasazování robotů do výroby začalo a bude masivně pokračovat v dalších letech. Výsledkem bude podle prognóz ekonomů z Oxfordu celosvětově 20 milionů nezaměstnaných, a to už v roce 2030. Nejpostiženější budou regiony s nekvalifikovanou pracovní sílou. Lidé by tedy již nyní měli myslet na svou budoucnost.
Problém obsadit volné místo programátora je pro mnoho HR manažerů doslova noční můrou. Nejenže je jich na trhu práce nedostatek, ale ještě po nich meziročně poptávka strmě stoupá. Některé studie dokonce uvádějí meziroční nárůst o neuvěřitelných 572 %. Proto si nenechte ujít unikátní příležitost, kdy během jediného odpoledne můžete potkat více jak 10 budoucích junior programátorů. Akce Tech Talent Speed Date, kterou pořádá Green Fox Academy, se uskuteční 15. srpna a 4. září.
Podle mnohých odborníků se v budoucnosti bez základů kódování v práci neobejdeme. Jak bude postupovat digitalizace a automatizace, jednodušší úkoly převezmou roboti a na nás, lidech, bude je řídit. Tedy dávat jim úkoly a kontrolovat je. Jenže proč čekat na budoucnost, když programování je v kurzu už teď a poptávka po expertech raketově roste. Jak nejlépe proniknout do světa kódu a ovládnout jej, to je klíčová otázka. Už to není – být či nebýt programátorem, ale jak se jím stát!
Zatímco na sociálních sítích se snažíme obrázek našeho života zabarvit dorůžova, všemožným dotazníkovým průzkumům se nejradši vyhýbáme, nebo prozradíme jen to, co nám nijak v očích tazatele neublíží. Marketingoví odborníci už dlouho vědí, že nejlepší představu o našich tajných přáních, potřebách, ale i rozpoložení, dokážou poskytnout data z internetových vyhledávačů.
Přestože Češi v tomhle zůstávají oproti jiným západním kulturám poměrně konzervativní, stěhování se za prací už dnes pro mnoho jedinců ani rodin nepředstavuje větší problém. Není ani překvapením, že nejvíc studijních a pracovních příležitostí pro budoucí programátory nabízí naše dvě největší města. Které ale nabízí lepší podmínky pro kariéru i pro život?
Ve firemní hierarchii má označení „senior“ význam někoho zkušenějšího a většinou i výše postaveného, ve světě IT pak nejčastěji schopného programátora s několikaletou praxí a také vyšším ohodnocením. A vůbec tady nejde o věk. Tušíte, za jak dlouho se z juniora stane senior programátor?
Říká se, že zrak je ten nejcennější smyl, který máme, a těžko o tom pochybovat. O to víc bychom ale měli myslet nad jeho ochranou. Moderní monitory nebo obrazovky notebooků ho přímo nepoškozují, přesto pálením očí nebo rozostřeným viděním trpí většina z nás. A můžeme si za to sami!
Minimálně jednou v životě si tím prošel každý. Být někde nováček a muset se učit, není často záviděníhodná pozice. Na všechno se ptá, dělá chyby a čeká na pomoc, která mnohdy nepřichází. Překvapivě nejčastějšími důvody, proč junior neuspěje, nejsou chybějící znalosti či dovednosti, ale nové prostředí, kolegové a malá motivace. Co tedy změnit, aby to vyšlo a byli všichni spokojení?
Mnozí personalisté si zoufají, zkouší leccos a skoro nic nefunguje. Každá čtvrtá společnost v Česku bojuje s potížemi obsadit volné místo ve svém IT oddělení. Aktuálně by bylo potřeba více jak 20 tisíc „ajťáků“, kteří na trhu práce chybí. Lépe na tom nejsou ani v zahraničí. V celé EU dnes schází přes 700 tisíc specialistů na výpočetní techniku.
Až vás někdo osloví s nabídkou pracovat jako hacker, měli byste být na pozoru. Ne proto, že by se jednalo o nějakou ilegální činnost, ale protože to bude znamenat uznání vašich schopností. Na hackera bývá nahlíženo jako na osobu, která svou činností škodí druhým. Opak je však pravdou.
Je to Java, PHP, Visual Basic, Python nebo C? Zeptejte se programátorů a rozpoutáte vášnivou a téměř nekonečnou diskuzi. Ačkoliv je otázka jednoduchá, odpověď už tak snadná není. Každý programovací jazyk má svá specifika a hodí se pro jiný účel. Pokud byste se však chtěli dozvědět, který je v současnosti ten „nejpopulárnější“, tak to ukazuje např. TIOBE Index.
Není to člověk z jiné planety, kolem kterého musíte chodit po špičkách ve vzdálenosti několika desítek metrů, ani se ho nemusíte bát zeptat, jak se má a na čem právě pracuje. Existují ale určitá pravidla, která je lepší dodržovat, abyste si pojistili jeho klidný, vytrvalý a soustředěný výkon.
Stále více zaměstnavatelů nemůže sehnat do svých IT oddělení lidi. V loňském roce to bylo 29 % firem. Letos bude toto číslo kvůli nízké nezaměstnanosti ještě vyšší. Problém se prohlubuje. Na trhu práce není kde brát. Náborové kampaně nefungují. Úspěšnost přetáhnutí odborníků od konkurence klesá a v případě, že se volný expert objeví, je do dvou dnů opět zaměstnán. Nejefektivnější řešení je tak dát šanci nováčkům v oboru a vychovat si je.
Nauč mě programovat a nakopni mě! To je vize dneška. Technologické startupy patří k nejrychlejší a nejefektivnější formě, jak na(re)startovat svou profesní i podnikatelskou kariéru. Na začátku stojí originální nápad, odhodlání a parta šikovných kolegů, na konci startovací dráhy potřebný investor.
Platy jsou v oboru vyšroubované na maximum. Zatímco celorepublikový průměrný příjem je 30 265 korun, tak v IT jde o 56,8 tisíc korun. Na řadu tak přichází další možnosti, jak zaměstnance „rozmazlovat“. Těmi jsou benefity. Volná pracovní doba, home office, sick days, stravenky, jazykové kurzy, automobily či zahraniční konference. Tím vším se snaží firmy udržet či případně získat odborníky do svých IT oddělení.
Skupinka podivných introvertů s obskurními zájmy a ještě horšími návyky, se kterými se zbytek osazenstva firmy dává do řeči, jen když někomu „hoří počítač“ nebo se na obrazovce objeví „error“. Existuje řada rozšířených mýtů, ve kterých se současně odráží jakási obava „z neznáma“ i profesní respekt.
Patří mezi nejvýraznější a také nejhlasitější ženy v oboru. Založila a řídí neziskovou organizaci Czechitas, jejímž cílem pomáhat holkám, ženám i dětem poznat svět informačních technologií. Jak sama Dita říká, už to není jen o tom, učit holky programovat. I proto začala spolupracovat s Green Fox Academy, kde působí jako Business Developer. „Oba projekty mají stejný cíl, i když každý volí jinou cestu,“ uvádí žena, kterou v roce 2016 ocenil Evropský parlament Cenou evropského občana a prestižní magazín Forbes ji v témže roce zařadil do svého žebříčku nejtalentovanějších Čechů 30 pod 30.
Hamletovskou otázku, zda jednou výkon počítače zastíní úroveň lidského myšlení, si vědci kladou od doby, kdy byl úspěšně zprovozněn první elektronkový počítací stroj. V euforii technologického boomu se pak přestali ptát „zda“, ale „kdy“ tento moment nastane. Tak jednoduché to ale není…
Náš meetup na téma Nedostatek žen v IT měl ukázat všem dívkám a dámám, že nikdy není pozdě změnit kariéru. Stačí mít jen odvahu udělat první krok na cestě k nové práci. Jako inspirace vám, čtenářům, kteří jste na akci chyběli, může posloužit následujících pět životních příběhů. Jde o sny, příležitosti a touhu něco dokázat. A tyto ženy jsou skvělým příkladem, že jde vše, co si přejete.
Často slýcháváme kritiku, že jsme jen takovou velkou montovnou uprostřed Evropy, ale že Češi mají nadání i v jiných než manuálních oborech, jakoby se opomíjelo. Důkazem budiž úspěchy českých IT projektů a firem, které přesáhly hranice našeho malého státu. Avast, AVG, Sonet, Safetika, SSLmarket, Webnode, Kiwi, Jablotron, Zoner…
E-mail: ahoj@greenfoxacademy.com - Adresa: Václavské náměstí 837/11, Praha 1 - Telefonní číslo: +420 776 476 664 - Zásady ochrany osobních údajůČísla akreditací MŠMT: MSMT-7529/2021-2/216, MSMT-13850/2021-3, MSMT-28076/2021-2© 2022 Green Fox Academy
Soukromí je pro nás důležité, proto můžeš odmítnout některé typy cookies, které nejsou nutné pro fungování stránek. Avšak jejich zakázáním můžeš negativně ovlivnit svůj zážitek z prohlížení tohoto webu.
Tyto cookies jsou nezbytně nutné pro správnou funkci webu, proto je není možné vypnout.
Zapnuto
Pro zobrazení pouze relevantní reklamy. Pokud nedáš souhlas s použitím marketingových cookies, objem reklamy co uvidíš zůstane stejný, ale bude se ti zobrazovat nezajímavý obsah.
Díky preferenčním cookies ti můžeme přizpůsobit obsah našich stránek. Používání webu pro tebe budesnazší a pohodlnější.
Statistické cookies používáme k vyhodnocování výkonu našeho webu. Tak určujeme počet návštěv a máme např. informace o tom, které informace jsou pro tebe nejdůležitější. Můžeme provádět optimalizaci webu a vylepšovat naše služby.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
